Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

Share

Highlight in text

Go

USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

30. května 2006 (*)

„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu – Leasing vozidel – Zákaz užívat v členském státě vozidlo patřící leasingové společnosti usazené v jiném členském státě a registrované v tomto státě – Trvalé užívání na území prvního členského státu“

Ve věci C-435/04,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Cour de cassation (Belgie) ze dne 6. října 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 14. října 2004, v trestním řízení proti

Sébastienu Victoru Leroyovi,

SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),

ve složení K. Schiemann, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj) a E. Levits, soudci,

generální advokátka: E. Sharpston,

vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr hodlá rozhodnout usnesením s odůvodněním v souladu s čl. 104 odst. 3 prvním pododstavcem svého jednacího řádu,

po vyslechnutí generální advokátky,

vydává toto

Usnesení

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 49 ES až 55 ES.

2        Tato žádost byla předložena v rámci trestního řízení zahájeného proti S. V. Leroyovi, s bydlištěm v Belgii, protože zde jezdil s vozidlem neregistrovaným v tomto členském státě a neopatřeným poznávací značkou udělenou při předepsané registraci.

 Právní rámec

 Právní úprava Společenství

3        Článek 49 první pododstavec ES stanoví:

„Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří podnikají v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb.“

 Vnitrostátní právní úprava

4        Článek 2 odst. 1 královské vyhlášky ze dne 20. července 2001 o registraci vozidel (Moniteur belge ze dne 8. srpna 2001, s. 27031) stanoví:

„Vozidlo může být uvedeno do provozu pouze tehdy, pokud je registrováno a pokud je opatřeno poznávací značkou udělenou při registraci.“

5        Článek 3 téže vyhlášky stanoví:

„§ 1. Osoby s bydlištěm v Belgii registrují vozidla, která hodlají uvést do provozu v Belgii, do rejstříku vozidel uvedených v článku 6, i když jsou tato vozidla již registrována v zahraničí.

[…]

§ 2. V dále uvedených případech není však registrace vozidel registrovaných v zahraničí a uvedených do provozu osobami uvedenými v § 1 v Belgii povinná pro:          

1°      vozidlo, které zahraniční pronajímatel poskytne fyzické nebo právnické osobě zapsané v rejstříku obyvatel belgické obce nebo v belgickém obchodním rejstříku, a to po dobu maximálně čtyřiceti osmi hodin;

[…]“

6        Článek 29 královské vyhlášky ze dne 16. března 1968 o koordinaci zákonů týkajících se regulace silničního provozu (Moniteur belge ze dne 27. března 1968, s. 3145) obsahuje režim sankcí.

 Spor v původním řízení a předběžná otázka

7        Sébastien V. Leroy, s bydlištěm v Belgii, byl odsouzen podle čl. 2 odst. 1 královské vyhlášky ze dne 20. července 2001 a článku 29 královské vyhlášky ze dne 16. března 1968 za to, že zde jezdil s vozidlem neregistrovaným v tomto členském státě a neopatřeným poznávací značkou udělenou při předepsané registraci.

8        Uznal, že je hlavním uživatelem tohoto vozidla patřícího leasingové společnosti usazené v Lucemburském velkovévodství. Netvrdil, že uvedené vozidlo bylo určeno k výkonu profesní činnosti na území jiného členského státu, než ve kterém má bydliště.

9        Po předložení věci S. V. Leroyem se Cour de cassation rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání články 49 až 55 Smlouvy ze dne 25. března 1957 o založení Evropského společenství vnitrostátní právní úpravě prvního členského státu, která zakazuje osobě s bydlištěm a pracující v tomto státě užívat na jeho území vozidlo patřící leasingové společnosti usazené v druhém členském státě, pokud toto vozidlo nebylo registrováno v prvním státě, i když bylo registrováno v druhém státě?“

 K předběžné otázce

10      Na základě čl. 104 odst. 3 prvního pododstavce jednacího řádu může Soudní dvůr rozhodnout usnesením s odůvodněním, pokud lze odpověď na položenou předběžnou otázku jasně vyvodit z dosavadní judikatury.

11      Podle ustálené judikatury brání článek 49 ES uplatnění jakékoliv vnitrostátní právní úpravy, která bez objektivního odůvodnění brání možnosti poskytovatele služeb skutečně vykonávat tuto svobodu (viz zejména rozsudek ze dne 21. března 2002, Cura Anlagen, C-451/99, Recueil, s. I-3193, bod 29). Krom toho svobody volného pohybu služeb požívá jak poskytovatel, tak příjemce služeb (rozsudek ze dne 13. července 2004, Bacardi France, C-429/02, Sb. rozh. s. I-6613, bod 31).

12      Je nesporné, že účinkem povinnosti registrovat v členském státě, kde jsou užívána vozidla na leasing od společnosti usazené v jiném členském státě, je znesnadnění činností přeshraničního leasingu (výše uvedený rozsudek Cura Anlagen, bod 37). Povinnost registrace nepřestává být překážkou z důvodu, že společnost usazená v jiném členském státě může v Belgii registrovat vozidlo svým vlastním jménem, aniž by tam byla trvale usazená (rozsudek ze dne 15. prosince 2005, Nadin a další, C-151/04 a C-152/04, Sb. rozh. s. I-11203, bod 38).

13      Pokud jde o případné odůvodnění povinnosti registrace, Soudní dvůr již zkoumal právní úpravu dotčenou ve věci v původním řízení ve svém výše uvedeném rozsudku Nadin a další. Pokud jde o článek 43 ES, rozhodl v bodě 55 tohoto rozsudku, že toto ustanovení brání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava prvního členského státu ukládala osobě samostatně výdělečně činné s bydlištěm v tomto členském státě, aby v něm registrovala služební vozidlo jí poskytnuté společností, která ji zaměstnává, kterážto je společností usazenou v druhém členském státě, pokud služební vozidlo není určeno hlavně k trvalému užívání v prvním členském státě ani není tímto způsobem skutečně užíváno.

14      Obdobně čl. 49 první pododstavec ES brání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava prvního členského státu, jaká je předmětem věci v původním řízení, ukládala osobě s bydlištěm v tomto členském státě, aby v něm registrovala vozidlo, které si pronajala od leasingové společnosti usazené v druhém členském státě, pokud uvedené vozidlo není určeno hlavně k trvalému užívání v prvním členském státě ani není tímto způsobem skutečně užíváno.

15      Předkládajícímu soudu přísluší posoudit délku nájemní smlouvy dotčené v původním řízení a povahu skutečného užívání pronajatého vozidla (viz výše uvedený rozsudek Nadin a další, bod 42).

16      S ohledem na předcházející úvahy je třeba odpovědět na položenou otázku tak, že články 49 ES až 55 ES nebrání takové vnitrostátní právní úpravě prvního členského státu, jaká je předmětem věci v původním řízení, která zakazuje osobě s bydlištěm a pracující v tomto státě užívat na území tohoto státu vozidlo, které si pronajala od leasingové společnosti usazené v druhém členském státě, pokud toto vozidlo nebylo registrováno v prvním členském státě a je určeno hlavně k trvalému užívání v prvním členském státě nebo je tímto způsobem skutečně užíváno.

 K nákladům řízení

17      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Články 49 ES až 55 ES nebrání takové vnitrostátní právní úpravě prvního členského státu, jaká je předmětem věci v původním řízení, která zakazuje osobě s bydlištěm a pracující v tomto státě užívat na území tohoto státu vozidlo, které si pronajala od leasingové společnosti usazené v druhém členském státě, pokud toto vozidlo nebylo registrováno v prvním členském státě a je určeno hlavně k trvalému užívání v prvním členském státě nebo je tímto způsobem skutečně užíváno.

Podpisy.

* Jednací jazyk: francouzština.