Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

References to this case

Share

Highlight in text

Go

STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

JÁNA MAZÁKA

přednesené dne 18. prosince 2008(1)

Věc C-303/07

Aberdeen Property Fininvest Alpha Oy

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko)]

„Svoboda usazování – Daňové právní předpisy – Korporační daň – Osvobození dividend vyplacených mateřské společnosti usazené v tuzemsku od daně – Srážková daň z dividend vyplacených mateřské společnosti usazené v jiném členském státě – Srovnatelná situace“





1.        Tuto žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru podal Korkein hallinto-oikeus (Nejvyšší správní soud) (Finsko). Předložená předběžná otázka se týká výkladu článků 43 ES a 48 ES, jakož i článků 56 ES a 58 ES.

2.        Předkládající soud má za to, že výklad uvedených článků Smlouvy o ES může být užitečný pro rozhodnutí o návrhu společnosti Aberdeen Property Fininvest Alpha Oy (dále jen „Alpha“) na zrušení předběžného rozhodnutí Keskusverolautakunta (ústřední daňová komise) ze dne 25. ledna 2006, ve kterém Keskusverolautakunta určila, že Alpha je povinna za roky 2005 a 2006 odvést srážkovou daň z dividend, které vyplatila své mateřské společnosti Aberdeen Property Nordic Fund I SICAV (dále jen „Nordic Fund SICAV“), která byla založena jako otevřený investiční fond (dále jen „společnost typu SICAV“) podle lucemburského práva.

3.        Pochybnosti vnitrostátního soudu vyplývají ze skutečnosti, že pokud by Alpha vyplácela dividendy ve prospěch finské akciové společnosti, která je podobná společnosti typu SICAV nebo jiné rovnocenné vnitrostátní právnické osobě, tyto dividendy by podle vnitrostátní právní úpravy nebyly zdanitelným příjmem a nebyly by ani zatížené srážkovou daní.

I –    Právní rámec

A –    Právní úprava Společenství

Směrnice 90/435

4.        Cílem směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států(2) je osvobodit dividendy a jiné formy rozdělování zisku vyplácené dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a zamezit dvojímu zdanění takových příjmů na úrovni mateřské společnosti(3).

5.        Podle článku 2 směrnice 90/435 se pro účely této směrnice rozumí „společností členského státu“ každá společnost, která splňuje tři kumulativní podmínky. Zaprvé má některou z forem uvedených v příloze směrnice 90/435. Zadruhé je podle daňového práva některého členského státu pro daňové účely považována za daňového rezidenta tohoto státu a podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s třetí zemí není pro daňové účely považována za daňového rezidenta mimo Společenství. Zatřetí podléhá navíc bez možnosti volby nebo osvobození jedné z daní uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 90/435 nebo jakékoli jiné dani, která některou z těchto daní v budoucnu nahradí.

6.        Pokud jde o Lucembursko, příloha směrnice 90/435 uvádí „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „société à responsabilité limitée“, „société coopérative“, „société coopérative organisée comme une société anonyme“, „association d’assurances mutuelles“, „association d’épargne-pension“, „entreprise de nature commerciale, industrielle ou minière de l’État, des communes, des syndicats de communes, des établissements publics et des autres personnes morales de droit public“ a jiné společnosti založené v souladu s lucemburským právem, které jsou předmětem lucemburské daně z příjmů právnických osob(4). Co se týče třetí podmínky související s Lucemburskem, společnost musí podléhat dani z příjmů právnických osob.

B –    Vnitrostátní právní úprava

Zákon o dani z příjmů

7.        Podle článku 9 zákona o dani z příjmů(5) všechny zahraniční právnické osoby podléhají dani z příjmů s omezenou daňovou povinností, to znamená z příjmů dosažených ve Finsku.

8.        Příjmy dosažené ve Finsku jsou taxativně uvedeny v článku 10 tohoto zákona. Tento výčet zahrnuje kromě jiného dividendy vyplácené akciovou společností, družstvem nebo jakoukoli jinou finskou právnickou osobou.

9.        Článek 20 výše uvedeného zákona obsahuje seznam právnických osob, které jsou osvobozené od daně z příjmů. Mezi uvedenými právnickými osobami se nacházejí též investiční fondy.

Zákon o zdaňování příjmů a majetku osob s omezenou daňovou povinností

10.      Podle článku 3 zákona o zdaňování příjmů a majetku osob s omezenou daňovou povinností(6) dividendy vyplácené finskou právnickou osobou plátci daně s omezenou daňovou povinností podléhají srážkové dani s výjimkou případu, kdy je příjemce dividend právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie, která přímo vlastní nejméně 20 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy a současně je jednou ze společností uvedených v článku 2 směrnice 90/435.

Zákon o zdanění příjmů z hospodářské činnosti

11.      Článek 6a zákona o zdanění příjmů z hospodářské činnosti(7) stanoví, že dividendy pobírané právnickou osobou usazenou ve Finsku nejsou obecně zdanitelnými příjmy. Naproti tomu dividendy pobírané fyzickými osobami zdanitelnými příjmy jsou.

II – Skutkový stav

12.      Alpha je finská nekótovaná akciová společnost založená v srpnu 2005. Vzhledem k tomu, že se měla stát 100% dceřinou společností Nordic Fund SICAV, založené jako společnost typu SICAV podle lucemburského práva, podala u Keskusverolautakunta návrh na vydání předběžného rozhodnutí týkajícího se její povinnosti odvádět srážkovou daň z dividend, které vyplácí ve prospěch Nordic Fund SICAV.

13.      Alpha odkazovala na články 43 ES a 56 ES, týkající se svobody usazování a volného pohybu kapitálu. Vyplývá z nich, že s objektivně srovnatelnými situacemi se má z daňového hlediska zacházet stejným způsobem. Alpha, která vyplácí dividendy společnosti usazené v jiném členském státě, se nachází ve srovnatelné situaci, v jaké se nachází vnitrostátní společnost, která vyplácí dividendy vnitrostátnímu akcionáři. V případě, kdy Alpha vyplácí dividendy finské akciové společnosti, která se podobá společnosti typu SICAV a vykonává investiční činnost v oblasti nemovitostí, anebo jiné rovnocenné vnitrostátní právnické osobě, tyto dividendy nejsou zdanitelným příjmem podle zákona o zdanění příjmů ze živnostenského podnikání nebo zákona o dani z příjmů. Z toho vyplývá, že se z nich ani nevybírá srážková daň.

14.      Keskusverolautakunta ve svém předběžném rozhodnutí ze dne 25. ledna 2006 stanovila, že Alpha je povinna vybírat srážkovou daň z dividend, které vyplácí ve prospěch Nordic Fund SICAV. Toto rozhodnutí odkazovalo na zákon o dani z příjmů, podle kterého zahraniční právnická osoba musí platit daň ze svých příjmů ve Finsku, a na zákon o zdaňování příjmů a majetku osob s omezenou daňovou povinností, podle kterého dividendy vyplácené finskou právnickou osobou plátci daně s omezenou daňovou povinností podléhají srážkové dani s výjimkou případu, kdy příjemce dividend je právnická osoba se sídlem v členském státě, která přímo vlastní nejméně 20 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy a současně je jednou ze společností uvedených v článku 2 směrnice 90/435. Vzhledem k tomu, že se společnost typu SICAV nenachází na seznamu uvedeném v příloze směrnice 90/435 a je úplně osvobozená od daně ze svých příjmů v Lucembursku, nemůže být Nordic Fund SICAV považována za společnost ve smyslu směrnice 90/435 a dividendy, jichž je příjemcem, nemohou být osvobozené od srážkové daně.

15.      Co se týče pravidel Smlouvy týkajících se svobody usazování a volného pohybu kapitálu, neodporuje jim uplatnění finských zákonů uvedených výše, protože situace finské akciové společnosti a společnosti typu SICAV nejsou srovnatelné. Keskusverolautakunta vidí tři rozdíly mezi těmito dvěma typy společností. Zaprvé, základní kapitál finské akciové společnosti je vázaný, to znamená, že po dobu trvání podnikatelské činnosti tedy nemůže být obecně vrácen akcionářům. Zadruhé, příjmy finské akciové společnosti jsou zdanitelné ve Finsku. Zatřetí, finská akciová společnost je společností pro účely směrnice 90/435, zatímco společnost typu SICAV jí není.

16.      Alpha podala u Korkein hallinto-oikeus návrh na zrušení předběžného rozhodnutí Keskusverolautakunta. Opět odkazovala na články 43 ES a 56 ES a tvrdila, že argument, podle kterého situace finské akciové společnosti není srovnatelná se situací společnosti typu SICAV, není opodstatněný.

III – Předběžná otázka a řízení před Soudním dvorem

17.      Korkein hallinto-oikeus rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba články 43 ES a 48 ES, jakož i články 56 ES a 58 ES vykládat v tom smyslu, že akciová společnost nebo investiční fond založené podle finského práva a společnost typu SICAV založená podle lucemburského práva se pro účely uplatnění základních svobod, které jim zaručují ustanovení uvedených článků, mají považovat za srovnatelné i přes to, že finské právo nezná formu společnosti, která by přesně odpovídala společnosti typu SICAV, a též vzhledem k tomu, že společnost typu SICAV, která je společností založenou podle lucemburského práva, není uvedena na seznamu společností, na které se vztahuje čl. 2 písm. a) směrnice 90/435/EHS, které byla přizpůsobena finská právní úprava srážkové daně uplatnitelná v dané věci, a vzhledem k tomu, že společnost typu SICAV je podle lucemburské vnitrostátní daňové právní úpravy osvobozená od daně z příjmů? Je za těchto okolností skutečnost, že společnost typu SICAV se sídlem v Lucembursku není ve Finsku jako příjemce dividend osvobozená od srážkové daně odváděné z dividend, v rozporu s uvedenými články Smlouvy o ES?“

18.      Písemná vyjádření byla předložena finskou, italskou a kyperskou vládou, jakož i Komisí Evropských společenství. Finská vláda navrhuje odpovědět na předloženou otázku tak, že článkům 43 ES a 48 ES ani článkům 56 ES a 58 ES neodporuje skutečnost, že společnost typu SICAV se sídlem v Lucembursku není ve Finsku osvobozená od srážkové daně odváděné z dividend, jichž je příjemcem. Italská vláda s tímto názorem v podstatě souhlasí. Naproti tomu kyperská vláda a Komise mají za to, že akciová společnost nebo investiční fond založené podle finského práva a společnost typu SICAV založená podle lucemburského práva se mají považovat za srovnatelné i přes to, že finské právo nezná formu společnosti, která by přesně odpovídala společnosti typu SICAV, a je proto v rozporu se Smlouvou, že společnost typu SICAV se sídlem v Lucembursku není ve Finsku osvobozená od srážkové daně odváděné z dividend, jichž je příjemcem.

19.      Komise, finská vláda, jakož i Alpha byly zastoupeny na jednání konaném dne 13. listopadu 2008 na návrh společnosti Alpha. Zástupci společnosti Alpha, kteří nepředložili písemné vyjádření, v podstatě sdílí názor kyperské vlády a Komise.

IV – Posouzení

A –    Úvodní poznámky

20.      Otázka vnitrostátního soudu se ve skutečnosti týká toho, zda články 43 ES a 48 ES, jakož i články 56 ES a 58 ES brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava v původním řízení, podle které dividendy vyplacené společností usazenou ve Finsku ve prospěch akciové společnosti nebo investičního fondu usazených ve Finsku nejsou zdanitelnými příjmy, zatímco dividendy vyplacené ve prospěch společnosti typu SICAV založené podle lucemburského práva, která je zcela osvobozená od daně z příjmů v Lucembursku, jsou zdanitelnými příjmy a podléhají srážkové dani.

21.      Úvodem je třeba připomenout, že i když přímé daně spadají podle ustálené judikatury do působnosti členských států, členské státy musejí nicméně při výkonu pravomoci v této oblasti dodržovat právo Společenství(8) a zdržet se jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti(9).

22.      Daňové právní úpravy členských států týkající se mateřských a dceřiných společností různých členských států jsou ovlivněné směrnicí 90/435. V důsledku jejího provedení se ve Finsku srážková daň nevybírá z dividend vyplácených právnické osobě se sídlem v členském státě Evropské unie, která přímo vlastní nejméně 20 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy a současně je jednou ze společností uvedených v článku 2 směrnice 90/435.

23.      Tak tomu zjevně není v případě společnosti Nordic Fund SICAV, která splňuje podmínku velikosti podílu na společnosti vyplácející dividendy, ale nepatří mezi společnosti uvedené v článku 2 směrnice 90/435, protože není uvedená v příloze směrnice 90/435 a je zcela osvobozena od daně z příjmů v Lucembursku. Z toho však nelze vyvodit závěr, že by se tato společnost nemohla dovolávat základních svobod zavedených Smlouvou.

24.      Z tohoto důvodu je třeba v daném případě zkoumat situaci z hlediska relevantních ustanovení Smlouvy.

25.      Která ustanovení jsou však v daném případě relevantní? Otázka položená vnitrostátním soudem se týká současně svobody usazování a volného pohybu kapitálu. Názory Komise na jedné straně a názory finské a kyperské vlády na straně druhé se rozcházejí, pokud jde o základ, ze kterého je třeba vycházet při zkoumání této věci.

26.      Podle konkrétního případu je možno vycházet ze svobody usazování, nebo z volného pohybu kapitálu. Rozhodující kritérium ve smyslu judikatury spočívá v podílu na základním kapitálu, který přiznává mateřské společnosti nepochybný vliv na rozhodování její dceřiné společnosti a umožňuje jí určovat činnost dceřiné společnosti(10).

27.      Jak to vyplývá z předkládacího rozhodnutí, Alpha je 100% dceřinou společností Nordic Fund SICAV. Je tedy zjevné, že Nordic Fund SICAV má podstatný vliv na řízení Alpha. To znamená, že spor v původním řízení náleží pod svobodu usazování, a z tohoto důvodu budu hledat odpověď na položenou otázku na základě ustanovení Smlouvy týkajících se svobody usazování.

28.      Musím nicméně konstatovat, jak to správně zdůrazňuje Komise, že volba ustanovení Smlouvy, která se mají uplatnit, však nemá praktický dopad. Výsledek uplatnění článků 43 ES a 56 ES musí být stejný. Úvahy týkající se srovnatelnosti situace akciové společnosti nebo investičního fondu založených podle finského práva a společnosti typu SICAV založené podle lucemburského práva jsou použitelné jak pro svobodu usazování, tak pro volný pohyb kapitálu.

B –    Svoboda usazování a srovnatelná situace

29.      Vzhledem k judikatuře Soudního dvora, podle které svoboda usazování zahrnuje v případě společností založených podle právních předpisů některého členského státu, jež mají své sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Evropském společenství, právo vykonávat své činnosti v ostatních členských státech prostřednictvím dceřiné společnosti, pobočky nebo zastoupení(11), je nesporné, že Nordic Fund SICAV tím, že vykonává svoji činnost ve Finsku prostřednictvím finské společnosti Alpha, ve které je jediným akcionářem, uskutečňuje svobodu usazování.

30.      Je rovněž nesporné, že finská právní úprava způsobuje rozdílné zacházení ve vztahu k dividendám vypláceným finskou společností. Dividendy vyplácené ve prospěch společnosti usazené ve Finsku bez ohledu na její právní formu nejsou ve snaze vyhnout se řetězovému zdanění zdanitelnými příjmy, zatímco dividendy vyplácené ve prospěch společnosti usazené v zahraničí představují zdanitelné příjmy a podléhají srážkové dani, s výjimkou společností se sídlem v členském státě Unie, které přímo vlastní nejméně 20 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy a současně jsou jednou ze společností uvedených v článku 2 směrnice 90/435. Rozdílné zacházení se tak týká společností usazených ve Finsku a společností usazených v zahraničí, které nepatří do působnosti směrnice 90/435, a je založeno na místě sídla společnosti.

31.      Jak to již Soudní dvůr opakovaně uvedl, svoboda usazování tak směřuje k zajištění nároku dceřiné společnosti na tuzemské zacházení v hostitelském členském státu, zakazující veškerou diskriminaci, i nepatrnou, založenou na místě sídla společností(12).

32.      Samotné rozdílné zacházení nepředstavuje diskriminaci. Z judikatury jasně vyplývá, že diskriminace může nastat pouze tehdy, pokud jsou rozdílná pravidla používána na srovnatelné situace nebo stejné pravidlo používáno na rozdílné situace(13). Předběžná otázka je položena rovněž v tomto smyslu.

33.      Mám za to, že odpověď na otázku, zda se mateřská společnost usazená ve Finsku, nebo přesněji mateřská společnost typu „akciové společnosti“ nebo „investičního fondu“, která byla založena podle finského práva, nachází ve srovnatelné situaci jako společnost typu SICAV, která byla založena podle lucemburského práva, vyplývá z rozsudku Soudního dvora ve věci Denkavit Internationaal a Denkavit France(14).

34.      Na rozdíl od finské a italské vlády se nedomnívám, že by úvahy Soudního dvora uvedené v tomto rozsudku nemohly být uplatnitelné v tomto případě. Tvrzení, že skutkové okolnosti ve věci samé v již citovaném rozsudku Denkavit Internationaal a Denkavit France nastaly před nabytím účinnosti směrnice 90/435, a že v důsledku toho Soudní dvůr nemohl zohlednit tuto směrnici v rámci svého systematického výkladu, se mi nezdá opodstatněné. Soudní dvůr v uvedeném rozsudku vysvětlil účinky ustanovení Smlouvy a tato ustanovení nemohou ztratit svůj účinek v důsledku vlivu směrnice. Výklad směrnice nemůže vést k popření výkladu Smlouvy.

35.      Tento závěr je potvrzen v bodě 24 rozsudku Amurta(15), podle kterého, pokud jde o podíly, na které se nevztahuje směrnice 90/435, přísluší členským státům určit, zda a v jakém rozsahu musí být zamezeno ekonomickému dvojímu zdanění rozdělovaných zisků, a za tímto účelem zavést mechanismy směřující k zabránění nebo zmírnění tohoto ekonomického dvojího zdanění. Tato samotná skutečnost jim však nedovoluje uplatňovat opatření, která jsou v rozporu se svobodami pohybu zaručenými Smlouvou o ES.

36.      Jelikož připouštím, že úvahy Soudního dvora uvedené v tomto rozsudku lze uplatnit v projednávaném případě, lze odpověď na naši otázku nalézt v bodě 38 tohoto rozsudku, podle kterého jakmile členský stát podrobí dani z příjmu nejen akcionáře-rezidenty, ale rovněž akcionáře-nerezidenty, pokud jde o dividendy, které obdrží od společnosti-rezidenta, situace uvedených akcionářů-nerezidentů se blíží situaci akcionářů-rezidentů.

37.      Mateřské společnosti usazené ve Finsku a mateřské společnosti usazené v zahraničí se tedy nacházejí ve srovnatelné situaci, protože v obou případech podléhají dani z příjmů ve Finsku. V této souvislosti je třeba zaměřit pozornost na skutečnost, že mateřské společnosti usazené v zahraničí podléhají dani z příjmů bez ohledu na svou právní formu. Finská právní úprava však stanoví osvobození od daně dividend vyplácených ve prospěch mateřských společností usazených ve Finsku a v souladu se směrnicí 90/435 ve prospěch pouze části společností usazených v zahraničí, tedy ve prospěch mateřských společností usazených v zahraničí, které náleží do působnosti směrnice 90/435. Druhá část mateřských společností usazených v zahraničí, tedy společnosti, které do působnosti směrnice 90/435 nepatří, podléhá srážkové dani.

38.      Z judikatury Soudního dvora rovněž vyplývá, že pro účely prokázání existence diskriminace se srovnatelnost situace Společenství s čistě vnitrostátní situací musí zkoumat s ohledem na cíl sledovaný dotčenými vnitrostátními ustanoveními(16).

39.      Podle písemných vyjádření finské vlády je cílem osvobození dividend od daně vyhnout se jejich řetězovému zdanění.

40.      V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že podle článku 6a zákona o zdanění příjmů z hospodářské činnosti se osvobození od daně týká nejen akciových společností, ale jakékoli právnické osoby usazené ve Finsku. To znamená, že osvobozením se obecně sleduje zamezení řetězového zdanění zisků dceřiných společností, jež jsou vypláceny ve formě dividend jejich mateřským společnostem.

41.      Z judikatury Soudního dvora jasně vyplývá, že když se členský stát rozhodne své rezidenty uchránit od takového řetězového zdanění, musí tato opatření uplatnit i na nerezidenty, jelikož obdobné zdanění těchto nerezidentů vyplývá z výkonu jeho daňové pravomoci nad těmito nerezidenty(17).

42.      Z výše uvedeného vyplývá, že dotčená finská právní úprava způsobuje rozdílné zacházení s mateřskými společnostmi, které se nacházejí ve srovnatelné situaci ve vztahu k dividendám vypláceným dceřinými společnostmi usazenými ve Finsku. To znamená, že tato právní úprava vytváří diskriminaci mateřských společností založenou na jejich sídle, a to bez ohledu na jejich právní formu.

43.      Tento závěr není zpochybněn skutečností, že společnost typu SICAV je osvobozená od daně z příjmů na základě vnitrostátní daňové právní úpravy Lucemburska. V tomto ohledu je třeba připomenout, že v souladu s ustálenou judikaturou znevýhodňující daňové zacházení, které je v rozporu se základní svobodou, nemůže být odůvodněno existencí jiných daňových výhod ani za předpokladu, že takové výhody existují(18).

V –    Závěry

44.      Ve světle předchozích úvah tedy Soudnímu dvoru navrhuji odpovědět na předběžnou otázku předloženou předkládajícím soudem následujícím způsobem:

„Články 43 ES a 48 ES brání právní úpravě členského státu, podle které dividendy vyplacené dceřinou společností-rezidentem ve prospěch mateřské společnosti-rezidenta nejsou zdanitelnými příjmy bez ohledu na právní formu mateřské společnosti, zatímco dividendy vyplacené ve prospěch mateřské společnosti-nerezidenta, jejíž právní formu právo státu dceřiné společnosti nezná a která nepatří do působnosti směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, jsou zdanitelnými příjmy a podléhají srážkové dani, i když je mateřská společnost-nerezident osvobozená od daně z příjmů ve státě, kde je rezidentem.“


1 – Původní jazyk: francouzština.

2 – Úř. věst. L 225, s. 6; Zvl. vyd. 09/01, s. 147, dále jen „směrnice 90/435“.

3 – Cíl směrnice 90/435 podrobně popsala generální advokátka E. Sharpston v bodech 46 a 47 ve svém stanovisku ve věci Les Vergers du Vieux Tauves (C-48/07).

4 – Pokud jde o Lucembursko, aktuální znění uvedené přílohy vyplývá z pozměňující směrnice Rady 2003/123/ES ze dne 22. prosince 2003 (Úř. věst. L 7, s. 41; Zvl. vyd. 09/02, s. 3).

5 – Tuloverolaki (1535/1992).

6 – Laki rajoitetusti verovelvollinsen tulon verrottamisesta (627/1978).

7 – Laki elinkeinotulon verrottamisesta (360/1968).

8 – Viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 8. listopadu 2007, Amurta (C-379/05, Sb. rozh. s. I-9569, bod 16 a citovaná judikatura).

9 – Viz rozsudky ze dne 11. srpna 1995, Wielockx (C-80/94, Recueil, s. I-2493, bod 16); ze dne 29. dubna 1999, Royal Bank of Scotland (C-311/97, Recueil, s. I-2651, bod 19); ze dne 8. března 2001, Metallgesellschaft a další (C-397/98 a C-410/98, Recueil, s. I-1727, bod 37); ze dne 14. prosince 2006, Denkavit Internationaal a Denkavit France (C-170/05, Sb. rozh. s. I-11949, bod 19), jakož i ze dne 2. října 2008, Heinrich Bauer Verlag (C-360/06, Sb. rozh. s. I-7333, bod 17).

10 – Viz rozsudek ze dne 13. dubna 2000, Baars (C-251/98, Recueil, s. I-2787, body 21 a 22); ze dne 12. prosince 2006, Test Claimants in the FII Group Litigation (C-446/04, Sb. rozh. s. I-11753, bod 37); ze dne 18. července 2007, Oy AA (C-231/05, Sb. rozh. s. I-6373, bod 20), jakož i ze dne 26. června 2008, Burda (C-284/06, Sb. rozh. s. I-4571, bod 69).

11 – Viz rozsudky ze dne 21. září 1999, Saint Gobain ZN (C-307/97, Recueil, s. I-6161, bod 35); ze dne 14. prosince 2000, AMID (C-141/99, Recueil, s. I-11619, bod 20); ze dne 23. února 2006, Keller Holding (C-471/04, Sb. rozh. s. I-2107, bod 29), Denkavit Internationaal a Denkavit France (již citovaný v poznámce pod čarou 9, bod 20); ze dne 15. května 2008, Lidl Belgium (C-414/06, Sb. rozh. s. I-3601, bod 18), jakož i ze dne 27. listopadu 2008, Papillon (C-418/07, Sb. rozh. s. I-8947, bod 15).

12 – Viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 28. ledna 1986, Komise v. Francie (270/83, Recueil, s. 273, bod 14); Saint-Gobain (již citovaný v poznámce pod čarou 11, bod 35), jakož i Denkavit Internationaal a Denkavit France (již citovaný v poznámce pod čarou 9, bod 22).

13 – Viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 14. února 1995, Schumacker (C-279/93, Recueil, s. I-225, bod 30); ze dne 22. března 2007, Talotta (C-383/05, Sb. rozh. s. I-2555, bod 18); ze dne 18. července 2007, Lakebrink a Peters-Lakebrink (C-182/06, Sb. rozh. s. I-6705, bod 27), jakož i ze dne 18. prosince 2007, Laval un Partneri Ltd (C-341/05, Sb. rozh. s. I-11767, bod 115).

14 – Již citovaný v poznámce pod čarou 9.

15 – Již citovaný v poznámce pod čarou 8.

16 – Viz v tomto smyslu rozsudky Matallgesellschaft a další (citovaný v poznámce pod čarou 9, bod 60); Oy AA (citovaný v poznámce pod čarou 10, bod 38), a Papillon (citovaný v poznámce pod čarou 11, bod 27).

17 – Viz rozsudek Denkavit Internationaal a Denkavit France (citovaný v poznámce pod čarou 9, bod 37).

18 – Viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 6. června 2000, Verkooijen (C-35/98, Recueil, s. I-4071, bod 61), a Amurta (citovaný v poznámce pod čarou 8, bod 75).