Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

References to this case

Share

Highlight in text

Go

30.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 223/25


Žaloba podaná dne 10. června 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-250/08)

(2008/C 223/38)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a P. van Nuffel, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Belgické království tím, že ve Vlámském regionu při výpočtu daňového zvýhodnění spojeného s koupí nemovitosti jako hlavního bydliště se poplatky za zápis zaplacené při předchozím nákupu hlavního bydliště zohledňují pouze tehdy, pokud se toto hlavní bydliště nalézalo ve Vlámském regionu, a nezohledňují se, pokud se nalézalo v jiném členském státě než v Belgii, nebo ve státě ESVO, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 18 ES, 43 ES a 56 ES a z článků 31a 40 Dohody o EHP.

uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Belgické právní předpisy týkající se poplatků za zápis a platné ve Vlámském regionu upravují snížení poplatků za zápis v případě koupě hlavního bydliště ve Vlámském regionu na výši poplatků za zápis zaplacených při předchozí koupi hlavního bydliště ve Vlámském regionu za podmínky, že předchozí hlavní bydliště bylo během této doby prodáno. Komise má za to, že tyto právní předpisy za jinak rovnocenných okolností přiznávají daňové zvýhodnění osobám, jež se přestěhují do Vlámského regionu, které není přiznáváno osobám, jež se do vlámského regionu přistěhují z jiného členského státu než Belgie. Komise se domnívá, že tyto právní předpisy jsou diskriminační vůči občanům Unie, kteří využívají volného pohybu, a vůči občanům, kteří využívají svobody usazování, a že představuje překážku investování kapitálu pocházejícího z jiných členských států než Belgie do nemovitostí ve Vlámském regionu; a že v důsledku toho jsou tyto právní předpisy v zásadě v rozporu s články 18 ES a 43 ES a s článkem 31 Dohody o EHP, a s článkem 56 ES a článkem 40 Dohody o EHP. Komise má za to, že žádný naléhavý důvod veřejného zájmu nemůže odůvodnit tato porušení Smlouvy. Mimoto se žalovaný nemůže ani dovolávat nezbytnosti zajištění soudržnosti daňového systému vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o dvě rozdílné daňové situace, které se řídí pouze svými vlastními pravidly.