EU tax law WEB Wawrzyniak - C-612/10

2.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 103/11

1)

Má být čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1408/71 (1) vykládán v tom smyslu, že podle něj nepříslušnému členskému státu, do něhož je pracovník vyslán a který rovněž není členským státem bydliště dětí pracovníka, odnímá pravomoc vyplácet vyslanému pracovníkovi rodinné dávky v každém případě tehdy, jestliže pracovník svým vysláním do tohoto členského státu neutrpěl právní újmu?

2)

Jestliže bude odpověď na první otázku záporná:

Je třeba čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1408/71 vykládat v tom smyslu, že nepříslušný členský stát, do něhož je pracovník vyslán, je oprávněn vyplácet rodinné dávky v každém případě pouze tehdy, jestliže je prokázáno, že v jiném členském státě nevzniká nárok na srovnatelné rodinné dávky?

3)

Jestliže bude odpověď na tuto otázku rovněž záporná:

Brání pak právní předpisy Společenství, respektive Unie vnitrostátnímu právnímu předpisu jako je § 65 odst. 1 věta 1 bod 2 ve spojení s § 65 odst. 2 zákona o daních z příjmů (Einkommensteuergesetz, dále jen „EStG“), který vylučuje nárok na rodinné dávky, jestliže srovnatelná dávka je vyplácena v zahraničí nebo by byla vyplácena, pokud by o ní bylo příslušným způsobem požádáno?

4)

V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

Jak je následně třeba řešit uvedený souběh nároku v příslušném státě, který je zároveň členským státem bydliště dětí, a nároku v nepříslušném státu, který rovněž není členským státem bydliště dětí?