11.2.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 39/18 |
Žaloba podaná dne 2. prosince 2011 — GFKL Financial Services v. Komise
(Věc T-620/11)
2012/C 39/35
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: GFKL Financial Services AG (Essen, Německo) (zástupci: M. Schweda, S. Schultes-Schnitzlein, J. Eggers a M. Knebelsberger, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí Evropské Komise ze dne 26. ledna 2011, o státní podpoře Německa C-7/10 (ex CP 250/09 a NN 5/10) „Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát („Sanierungsklausel“)“, oznámeno pod číslem K(2011) 275 (Úř. věst. L 235, s. 26); |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně následující:
1) |
Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: systém převodu daňových ztrát nepředstavuje selektivní opatření.
|
2) |
Porušení čl. 107 odst. 1 SFEU: Neexistence podpory ze státních prostředků V této souvislosti žalobkyně uplatňuje, že systémem převodu daňových ztrát zachované převody ztrát nepředstavují žádnou podporu ze státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož systémem převodu daňových ztrát není přiznávána žádná majetková výhoda, nýbrž již existující majetkové postavení pouze není odňato. |
3) |
Porušení povinnosti odůvodnění Žalobkyně na tomto místě tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje podstatné formální náležitosti. Podle názoru žalobkyně chybí srozumitelné odůvodnění pro referenční systém, o který se žalobkyně opírá. Navíc vede množství chyb žalované při posuzování německého práva o dani z příjmu právnických osob, které je základem věci, celkově k tomu, že hlavní úvahy žalované nelze již rozpoznat. Žalobkyně uplatňuje, že v napadeném rozhodnutí skutkové a právní okolnosti, o které žalovaná opírá své stanovisko, podle kterého systém převodu daňových ztrát naplňuje skutkovou podstatu podpory, nelze rozpoznat. |
4) |
Porušení zásady ochrany legitimního očekávání V této souvislosti žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí je protiprávní také proto, že nařizuje okamžité a účinné navrácení (údajných) podpor, aniž by Německu umožnilo vzít ohled na existující legitimní očekávání zvýhodnění na straně příjemců. Napadené rozhodnutí tedy porušuje nepsanou zásadu práva Unie o ochraně legitimního očekávání. |