16.6.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 184/11 |
Žaloba podaná dne 7. března 2014 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(Věc C-112/14)
2014/C 184/14
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal, L. Armati, zmocněnci)
Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Návrhová žádání žalobkyně
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
určil, že Spojené království nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 63 SFEU a článku 40 EHP nebo podpůrně z článku 49 SFEU a článku 31 EHP tím, že přijalo a ponechalo v platnosti daňovou právní úpravu týkající se vyplácení zisků společnostem nerezidentům, která stanoví rozdílné zacházení mezi vnitrostátními a přeshraničními činnostmi, |
— |
uložil Spojenému království Velké Británie a Severního Irska náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Dotčená vnitrostátní právní úprava
Článek 13 zákona o zdanění zisků z roku 1992 (Taxation of Chargeable Gains Act 1992) stanoví, že v případě, kdy některé druhy společností nerezidentů mají zisk, tyto zisky jsou okamžitě zdaněny u akcionářů a dalších společníků, kteří mají bydliště ve Spojeném království, bez ohledu na to, zda tito akcionáři či společníci skutečně obdrží nějaký příjem.
Hlavní argument
Rezidenti ve Spojeném království jsou zdaněni ze zisků některých společností nerezidentů, v nichž mají účast, zatímco by nebyli zdaněni ze zisků, pokud jsou dotčené společnosti rezidenty ve Spojeném království. Tento rozdíl ve zdanění může odradit anglické daňové poplatníky od investování v takových společnostech-nerezidentech, což je v rozporu s článkem 63 SFEU a článkem 40 EHP.
Dotčené opatření může zabránit některým druhům daňových úniků a zneužití. Jeho uplatnění však není omezeno pouze na předpoklad daňových úniků či zneužití, a z tohoto důvodu není odůvodněné.