Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

Share

Highlight in text

Go

7.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 11. června 2015 – X, další účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-283/15)

(2015/C 294/38)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X

Odpůrce: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

1)

Musí být ustanovení SFEU o volném pohybu vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které občan Unie, který bydlí ve Španělsku a jehož pracovní příjmy jsou zdaněny přibližně z 60 % v Nizozemsku a přibližně z 40 % ve Švýcarsku, nemůže odečíst své záporné příjmy z bytu v osobním vlastnictví, který se nachází ve Španělsku a je tam užíván k osobní potřebě, od svých pracovních příjmů zdanitelných v Nizozemsku ani tehdy, pokud ve státě bydliště Španělsku dosahuje tak nízkého příjmu, že výše uvedené záporné příjmy nemohou vést v dotčeném roce ve státu bydliště ke snížení daně?

2)

a)

V případě kladné odpovědi na otázku 1: Musí každý členský stát, ve kterém občan Unie dosahuje části svých příjmů, v tomto případě zohlednit plnou částku výše uvedených záporných příjmů? Nebo platí tato povinnost pouze pro jeden z dotčených států zaměstnání, a pokud ano, pro který? Nebo musí každý jednotlivý členský stát zaměstnání (s výjimkou státu bydliště) povolit odpočet části těchto záporných příjmů? Jak je třeba vypočítat tuto odpočitatelnou část v posledně uvedeném případě?

b)

Záleží v tomto kontextu na tom, ve kterém členském státě je práce skutečně vykonávána, nebo na tom, který členský stát je oprávněn zdanit příjmy dosažené uvedenou prací?

3)

Bude odpověď na otázky uvedené v bodu 2 jiná, pokud se u jednoho ze států, ve kterých občan Unie dosahuje svých příjmů, jedná o Švýcarsko, které není členským státem Evropské unie ani nepatří k Evropskému hospodářskému prostoru?

4)

Do jaké míry má v tomto kontextu význam, zda právní předpisy státu bydliště (zde Španělsko) stanoví možnost odpočtu úroků z hypotéky na byt v osobním vlastnictví daňového dlužníka, jakož i možnost započítat daňové ztráty vyplývající z toho pro dotčený rok s případnými příjmy z tohoto státu v pozdějších letech?