Prozatímní vydání
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)
13. června 2018(*)
„Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 2 odst. 1 písm. a) – Oblast působnosti – Zdanitelná plnění – Dodání zboží za úplatu – Převod nemovitosti akciovou společností ve prospěch akcionáře jako protiplnění za odkup jeho akcií“
Ve věci C-421/17,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Naczelnyho Sądu Administracyjnyho (Nejvyšší správní soud, Polsko) ze dne 22. března 2017, došlým Soudnímu dvoru dne 13. července 2017, v řízení
Szef Krajowej Administracji Skarbowej
proti
Polfarmex Spółka Akcyjna w Kutnie,
SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),
ve složení A. Rosas, předseda senátu, C. Toader (zpravodajka) a A. Prechal, soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,
– za estonskou vládu, N. Grünberg, jako zmocněnkyní,
– za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s G. De Socio, avvocato dello Stato,
– za Evropskou komisi R. Lyalem a M. Owsiany-Hornung, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1, dále jen „směrnice o DPH“).
2 Tato žádost byla podána v rámci sporu, v němž stojí Szef Krajowej Administracji Skarbowej (ředitel vnitrostátní daňové správy, Polsko) proti společnosti Polfarmex Spółka Akcyjna w Kutnie (dále jen „Polfarmex“) ve věci výkladového stanoviska adresovaného této společnosti a vydaného Minister Finansów (ministr financí, Polsko, dále jen „ministr“), který měl za to, že operace, jíž společnost Polfarmex zamýšlí převést na společnost s ručením omezeným, která je vlastníkem akcií vydaných společností Polfarmex, nemovitosti výměnou za odkup akcií, který umožňuje vnitrostátní právní úprava, podléhá dani z přidané hodnoty (DPH).
Právní rámec
Unijní právo
3 Body 7 a 35 odůvodnění směrnice o DPH znějí takto:
„7) Společný systém DPH by měl, přestože sazby a osvobození od daně nejsou zcela harmonizovány, vést k neutralitě v hospodářské soutěži v tom smyslu, že obdobné zboží a služby na území každého členského státu nesou stejné daňové zatížení bez ohledu na délku výrobního a distribučního řetězce.
[...]
35) Měl by být sestaven společný seznam osvobození od daně, aby mohly být vlastní zdroje Společenství vybírány jednotným způsobem ve všech členských státech.“
4 Tato směrnice ve svém čl. 2 odst. 1 stanoví:
„Předmětem DPH jsou tato plnění:
a) dodání zboží za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;
[...]“
5 Článek 9 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:
„‚Osobou povinnou k dani‘ se rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.
„Ekonomickou činností“ se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za ekonomickou činnost se považuje zejména využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.“
6 Článek 12 odst. 1 a 2 této směrnice stanoví:
„1. Členské státy mohou za osobu povinnou k dani považovat každého, kdo příležitostně uskuteční plnění spočívající v některé z činností uvedených v čl. 9 odst. 1 druhém pododstavci, zejména pak některé z těchto plnění:
a) dodání budovy nebo její části před jejím prvním obydlením a pozemku k ní přiléhajícího;
b) dodání stavebního pozemku.
2. Pro účely odst. 1 písm. a) se ,budovou‘ rozumí jakákoliv stavba pevně spojená se zemí.
Členské státy mohou stanovit pravidla pro použití kritéria podle odst. 1 písm. a) na přestavbu budov a mohou vymezit pojem ,pozemek k ní přiléhající‘.
Členské státy mohou uplatnit jiná kritéria než první obydlení, jako například dobu uplynulou ode dne dokončení budovy do dne prvního dodání nebo dobu uplynulou ode dne prvního obydlení do dne následujícího dodání, pokud tyto doby nepřekračují v prvním případě dobu pěti let a v druhém dobu dvou let.“
7 Podle čl. 14 odst. 1 směrnice o DPH se „dodáním zboží“ rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník.
8 Článek 135 odst. 1 této směrnice obsažený v její kapitole 3, nazvané „Ostatní případy osvobození od daně“, stanoví:
„Členské státy osvobodí od daně tato plnění:
[...]
f) činnosti včetně sjednávání, avšak vyjma řízení a správu, týkající se akcií, podílů na společnostech nebo sdruženích, dluhopisů a jiných cenných papírů, kromě dokladů zakládajících právní nárok na zboží a práv nebo cenných papírů uvedených v čl. 15 odst. 2;
[...]
j) dodání budovy nebo její části a pozemku k ní přiléhajícího, kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 písm. a);
[...]“
Polské právo
Zákon, kterým se provádí zákon o vnitrostátní daňové správě
9 Podle čl. 206 odst. 1 Przepisy wprowadzające ustawę o Krajowej Administracji Skarbowej (zákon, kterým se provádí zákon o vnitrostátní daňové správě), ve znění pozdějších předpisů (Dz. U. z roku 2016, číslo 1948), který nabyl účinnosti dne 1. března 2017, vykonává práva a povinnosti v soudních řízeních souvisejících se žádostmi o výkladové daňové stanovisko, jejichž stranou je nebo by mohl být na základě dřívějších ustanovení ministr příslušný na úseku veřejných financí, ředitel vnitrostátní daňové správy, není-li stanoveno jinak.
Zákon o DPH
10 Článek 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH byl proveden do polského práva prostřednictvím čl. 5 odst. 1 bodu 1 ustawy o podatku od towarów i usług (zákon o dani ze zboží a služeb) ze dne 11. března 2004 (Dz. U. č. 54, položka 535), ve znění pozdějších předpisů (Dz. U. z roku 2011, č. 177, položka 1054) (dále jen „zákon o DPH“), podle něhož podléhají DPH dodání zboží a poskytnutí služby za úplatu uskutečněné v tuzemsku.
11 Článek 6 odst. 1 zákona o DPH stanoví, že ustanovení tohoto zákona se nevztahují na „převod podniku nebo jeho samostatné organizační provozovny“.
12 Článek 14 odst. 1 směrnice o DPH je proveden do polského práva prostřednictvím čl. 7 odst. 1 zákona o DPH, který stanoví, že „dodáním zboží uvedeným v čl. 5 odst. 1 bodu 1 se rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník“.
13 Článek 15 odst. 1 a 2 zákona o DPH stanoví:
„1. Osobou povinnou k dani se rozumí právnické osoby, organizační jednotky bez právní osobnosti a fyzické osoby, které samostatně vykonávají některou z ekonomických činností uvedených v odstavci 2, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.
2. Ekonomickou činností se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za ekonomickou činnost se považuje zejména využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.“
Zákon o obchodních korporacích
14 Článek 359 Kodeksu spółek handlowych (zákon o obchodních korporacích) ze dne 15. září 2000, ve znění pozdějších předpisů (Dz. U. z roku 2016, položka 1578, dále jen „zákon o obchodních korporacích“), stanoví:
„1. Akcie lze stáhnout z oběhu v případech uvedených ve stanovách. Akcie lze stáhnout z oběhu buď se souhlasem akcionáře prostřednictvím nabytí společností (dobrovolné stažení akcií z oběhu), nebo bez souhlasu akcionáře (nucené stažení akcií z oběhu). Dobrovolné stažení akcií z oběhu nelze provádět častěji než jednou za účetní období. Podmínky a postup pro nucené stažení akcií z oběhu upravují stanovy.
2. Ke stažení akcií z oběhu se vyžaduje usnesení valné hromady. Usnesení musí zejména stanovit právní základ stažení akcií z oběhu, výši úplaty náležící akcionáři, jehož akcie byly staženy z oběhu nebo odůvodnění bezúplatného stažení akcií z oběhu a způsob snížení základního kapitálu. K nucenému stažení akcií z oběhu dochází za úplatu, která nesmí být nižší než hodnota čistých aktiv připadajících na akcii v účetní závěrce za poslední účetní období, a která je snížená o částku, která má být rozdělena mezi akcionáře.[...]“
15 Článek 360 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že stažení akcií z oběhu vyžaduje snížení základního kapitálu. Usnesení o snížení základního kapitálu musí být přijato na valné hromadě, na které se rozhoduje o stažení akcií z oběhu.
Spor v původním řízení a předběžná otázka
16 Polfarmex, která je akciovou společností se sídlem v Kutně (Polsko), vykonává ekonomickou činnost v oblasti výroby léčivých přípravků. V souvislosti s touto činností je osobou povinnou k DPH.
17 Společnost Polfarmex zamýšlela provést změnu výše základního kapitálu prostřednictvím odkupu části akcií vyjadřujících podíl na tomto kapitálu vlastněný jistou společností s ručením omezeným, a to podle postupů „stažení akcií z oběhu“ upravených zákonem o obchodních korporacích, tedy automatickým, nuceným či dobrovolným stažením z oběhu. Kompenzací za toto stažení z oběhu by byl převod vlastnického práva k určitým pozemkům, jakož i budovám, jež se na nich nacházejí, a jejich příslušenství, na tuto jinou společnost s ručením omezeným.
18 V této souvislosti podala společnost Polfarmex u ministra financí žádost o výkladové stanovisko, za účelem určení, zda stažení z oběhu akcií vlastněných společností s ručením omezeným na jedné straně a převod vlastnického práva k nemovitému majetku ve prospěch posledně uvedené společnosti na straně druhé podléhají DPH.
19 Ve své žádosti společnost Polfarmex uvedla, že dotčená plnění nemají podléhat DPH, jelikož společnost, která takto činí, nejedná v rámci výkonu své ekonomické činnosti, a to ani ve stadiu stažení akcií z oběhu, ani ve stadiu převodu vlastnického práva k nemovitostem. Uvedená společnost je toho názoru, že tato plnění představují jediné komplexní plnění zahrnující stažení akcií z oběhu a zaplacení částky za toto stažení akcií z oběhu, a že mezi oběma plněními existuje příčinný vztah, takže by bylo nesprávné zacházet s nimi pro daňové účely odděleně.
20 Ve svém výkladovém stanovisku měl ministr za to, že převod nemovitého majetku jako protiplnění za stažení akcií z oběhu musí být považován za úplatné dodání zboží podléhající DPH ve smyslu čl. 5 odst. 1 bodu 1 zákona o DPH. Podle názoru ministra vzniká mezi stranami plnění závazkový vztah, jelikož společnost Polfarmex se zavazuje převést na společnost s ručením omezeným, která je držitelkou majitelkou akcionářského akcií podílu na jejím kapitálu, vlastnické právo k nemovitému majetku a akcie, které budou staženy z oběhu, představují protiplnění za tento převod. Jinými slovy, vzhledem k tomu, že dojde k dodání zboží za protiplnění, bude muset plnění podléhat DPH.
21 Společnost Polfarmex podala k Wojewódzkimu Sądu Administracyjnymu w Łodzi (vojvodský správní soud v Lodži, Polsko) žalobu na neplatnost uvedeného výkladového stanoviska.
22 Rozsudkem ze dne 10. března 2015 uvedený soud toto výkladové stanovisko zrušil, jelikož měl nejen za to, že plnění, které zamýšlí uskutečnit společnost Polfarmex, nebude plněním uskutečněným v rámci její ekonomické činnosti, ale i to, že posouzení otázky výběru DPH musí zahrnovat celé plnění. V projednávaném případě se přitom podle názoru uvedeného soudu jedná o jediné komplexní plnění, které sestává z kombinace stažení akcií z oběhu a převodu věcného protiplnění na akcionáře výměnou za akcie stažené z oběhu. Stažení akcií z oběhu tedy úzce souvisí s převodem vlastnického práva k majetku, který je kompenzací, takže obě strany uvedeného plnění jsou vzájemně provázány. Z toho podle uvedeného soudu vyplývá, že převod nemovitého majetku na akcionáře nelze kvalifikovat jako samostatné a oddělené plnění podléhající DPH, jelikož jím podle zákona o DPH není stažení akcií z oběhu.
23 Proti uvedenému rozsudku podal ministr kasační stížnost k předkládajícímu soudu, jímž je Naczelny Sąd Administracyjny (Nejvyšší správní soud, Polsko).
24 V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce uvedený soud poznamenává, že podle jeho judikatury v oblasti společností s ručením omezeným představuje převod nemovitého majetku takovou společností na společníka z titulu protiplnění za nabytí podílů, které tento společník v této společnosti drží, zdanitelné plnění ve smyslu čl. 5 odst. 1 bodu 1 a čl. 7 odst. 1 zákona o DPH. S ohledem na tuto judikaturu předkládající soud upřesňuje, že navzdory podobnosti mezi stažením obchodních podílů a stažením akcií z oběhu vyvolává uložení DPH u plnění zamýšleného v projednávané věci, která mu je předložena, pochybnosti ohledně podmínky, že daná osoba musí jednat jako osoba povinná k dani, a úplatného charakteru uvedeného plnění, jelikož v návaznosti na stažení akcií z oběhu nezískává taková akciová společnost, jako je společnost Polfarmex, žádné přímé protiplnění, neboť akcie představující část jejího základního kapitálu jsou zrušeny a uvedený základní kapitál je přiměřeně snížen.
25 Za těchto podmínek se Naczelny Sąd Administracyjny (Nejvyšší správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Je převod nemovitého majetku akciovou společností na akcionáře výměnou za stažení jeho akcií z oběhu předmětem daně ze zboží a služeb v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112?“
K předběžné otázce
26 Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že převod nemovitého majetku z akciové společnosti na jednoho z jejích akcionářů podobným způsobem jako ve věci dotčené v původním řízení z titulu protiplnění za odkup akcií uvedenou akciovou společností v rámci mechanismu stažení akcií z oběhu upraveného vnitrostátními právními předpisy, jež vyjadřují podíl tohoto akcionáře na jejím základním kapitálu, představuje úplatné dodání zboží podléhající DPH.
27 Úvodem je třeba připomenout, že směrnice o DPH zavádí společný systém DPH založený zejména na jednotné definici zdanitelných plnění (rozsudek ze dne 20. června 2013, Newey, C-653/11, EU:C:2013:409, bod 39a citovaná judikatura).
28 Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH je předmětem DPH dodání zboží za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.
29 Podle čl. 9 odst. 1 směrnice o DPH se „osobou povinnou k dani“ rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti. Za „ekonomickou činnost“ se považuje zejména využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.
30 Článek 14 odst. 1 směrnice o DPH definuje „dodání zboží“ jako převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník.
31 Z toho vyplývá, že určité plnění může DPH podléhat v zásadě pouze tehdy, když zahrnuje úplatný převod vlastnického práva náležejícího osobě povinné k dani, která jedná jako taková, na území členského státu.
32 Pokud jde o takové plnění, o které se jedná ve věci v původním řízení, je nesporné, že zaprvé zamýšlená transakce mezi společností Polfarmex a jejím akcionářem povede k dotčenému převodu vlastnického práva k nemovitému majetku a zadruhé že společnost Polfarmex je osobou povinnou k dani.
33 Zatřetí je bezpochyby splněna podmínka místa dotčeného dodání nemovitého majetku, neboť k plnění došlo na území členského státu, a to konkrétně Polska.
34 Začtvrté stran případné úplatné povahy převodu vlastnického práva k nemovitosti z akciové společnosti na akcionáře, jako protiplnění za odkup akcií držených tímto akcionářem v rámci mechanismu upraveného vnitrostátními právními předpisy, je třeba poukázat na to, že dodání zboží je uskutečněné „za úplatu“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH pouze tehdy, pokud mezi dodavatelem a kupujícím existuje právní vztah, v rámci něhož jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž cena obdržená dodavatelem představuje skutečnou protihodnotu dodaného zboží (rozsudky ze dne 27. dubna 1999, Kuwait Petroleum, C-48/97, EU:C:1999:203, bod 26, a ze dne 21. listopadu 2013, Dixons Retail, C-494/12, EU:C:2013:758, bod 32).
35 V tomto ohledu již Soudní dvůr sice uvedl, že převod vlastnického práva k nemovitosti osobou povinnou k DPH na státní pokladnu členského státu nebo na územní celek tohoto státu, uskutečněný za účelem zaplacení daňového nedoplatku, nepodléhá DPH z důvodu, že nepředstavuje s ohledem na jednostranný charakter platby daňového dluhu dodání zboží za úplatu podléhající DPH (rozsudek ze dne 11. května 2017, Posnania Investment, C-36/16, EU:C:2017:361, body 35 a 36), avšak je nutné konstatovat, že v projednávaném případě existuje mezi dodavatelem nemovitého majetku a jeho příjemcem právní vztah, v jehož rámci společnost Polfarmex převádí svému akcionáři nemovitý majetek výměnou za akcie, jejichž držitelem je tento akcionář. Vzájemným převodem vlastnických práv se tak obě strany účastní plnění jako dodavatel a zároveň jako nabyvatel.
36 Jedná se proto o právní vztah, v jehož rámci jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž jedno představuje protihodnotu druhého ve smyslu judikatury Soudního dvora uvedené v bodě 34 tohoto rozsudku.
37 Pokud jde zapáté o podmínku jednat v rámci zamýšleného plnění jako osoba povinná k dani, je třeba uvést, že osoba povinná k dani ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH jedná v tomto postavení v zásadě jen tehdy, pokud jedná v rámci své ekonomické činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. října 1995, Armbrecht, C-291/92, EU:C:1995:304, bod 17).
38 K pojmu „ekonomická činnost“ Soudní dvůr již judikoval, že tento pojem musí být chápán tak, že zahrnuje veškerou činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby. Z analýzy těchto definic je jasně patrný rozsah působnosti tohoto pojmu, jakož i jeho objektivní povaha, a to v tom smyslu, že činnost je posuzována sama o sobě, bez ohledu na svůj účel nebo výsledky. Činnost se obecně považuje za „ekonomickou“, pokud má pravidelný charakter a je vykonávána za odměnu pro toho, kdo ji uskutečňuje (rozsudek ze dne 20. března 2014, Gmina Wrocław, C-72/13, nezveřejněný, EU:C:2014:197, bod 16 a citovaná judikatura).
39 Z toho vyplývá, že článek 9 této směrnice dává DPH velmi široký rozsah působnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C-174/14, EU:C:2015:733, bod 31 a citovaná judikatura).
40 V projednávaném případě společnost Polfarmex v rámci řízení u daňového orgánu tvrdila, že obě dotčená plnění představují jediné komplexní plnění zahrnující stažení akcií z oběhu a platbu za toto plnění v podobě dodání zboží.
41 Jak ovšem vyplývá z bodu 36 tohoto rozsudku, obě plnění je třeba rozlišit, a to s ohledem na vzájemnou povahu plnění mezi oběma společnostmi a s ohledem na dvojí postavení každé strany v rámci jejich právního vztahu, jakožto dodavatele na jedné straně a příjemce na straně druhé.
42 Pokud by se u dodání nemovitého majetku, o které se jedná ve věci v původním řízení, ukázalo, že tento majetek, u něhož společnost Polfarmex převádí vlastnické právo jako protiplnění za zamýšlené „stažení akcií z oběhu“, představuje majetek určený pro „ekonomickou činnost“ této společnosti v širokém slova smyslu, jak jej chápe judikatura citovaná v bodech 38 a 39 tohoto rozsudku, což musí ověřit předkládající soud, bylo by třeba dospět k závěru, že takové plnění podléhá DPH. Pouhá skutečnost, že by tento převod vlastnického práva vedl k platbě za tyto akcie a že toto plnění zapadá do kontextu restrukturalizace společnosti Polfarmex, nemůže nicméně vést v tomto ohledu k závěru, že je takové dodání nemovitého majetku vyloučeno z působnosti čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH.
43 Výše uvedené však nemá vliv na to, že čl. 135 odst. 1 písm. j) směrnice o DPH stanoví osvobození od DPH u dodání budovy kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 písm. a), jenž odkazuje na dodání budovy nebo její části před jejím prvním obydlením a pozemku k ní přiléhajícího. Je totiž třeba připomenout, že tato ustanovení, posuzována ve vzájemné souvislosti, vedla Soudní dvůr k rozlišování mezi tím, zda se jedná o stávající, či novou budovu, přičemž prodej stávající nemovitosti v zásadě nepodléhá DPH (viz zejména rozsudky ze dne 12. července 2012, J. J. Komen en Zonen Beheer Heerhugowaard, C-326/11, EU:C:2012:461, bod 21 a ze dne 16. listopadu 2017, Kozuba Premium Selection, C-308/16, EU:C:2017:869, bod 30). Vzhledem k tomu, že se předběžná otázka uvedených ustanovení netýká a Soudní dvůr nemá v tomto ohledu žádné informace, bude muset předkládající soud v případě potřeby určit režim, který se v této souvislosti použije na nemovitý majetek, který je předmětem dodání dotčeného ve věci v původním řízení.
44 Stran plnění, jímž je „stažení akcií z oběhu“, z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že pouhé nabytí a samotné držení akcií nemá být považováno za „ekonomickou činnost“ ve smyslu směrnice o DPH. Samotná kapitálová účast v jiných podnicích totiž nepředstavuje využívání majetku za účelem pravidelného vytváření zisků, neboť případná dividenda, plod této účasti, vyplývá ze samotného vlastnictví majetku a není protihodnotou žádné ekonomické činnosti ve smyslu téže směrnice (rozsudek ze dne 26. května 2005, Kretztechnik, C-465/03, EU:C:2005:320, bod 19 a citovaná judikatura).
45 Pokud tedy převzetí kapitálové účasti v jiných společnostech nepředstavuje samo o sobě ekonomickou činnost ve smyslu uvedené směrnice, je tomu tak i u plnění, která spočívají v převodu těchto účastí (rozsudek ze dne 20. června 1996, Wellcome Trust, C-155/94, EU:C:1996:243, bod 33).
46 Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že převod nemovitého majetku z akciové společnosti na jednoho z jejích akcionářů takovým způsobem jako ve věci v původním řízení z titulu protiplnění za odkup akcií uvedenou akciovou společností v rámci vnitrostátními právními předpisy upraveného mechanismu stažení akcií, jež vyjadřují podíl tohoto akcionáře na jejím základním kapitálu, z oběhu, představuje úplatné dodání zboží podléhající DPH, pokud je uvedený nemovitý majetek určený pro ekonomickou činnost této akciové společnosti.
K nákladům řízení
47 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:
Článek 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že převod nemovitého majetku z akciové společnosti na jednoho z jejích akcionářů takovým způsobem jako ve věci v původním řízení z titulu protiplnění za odkup akcií uvedenou akciovou společností v rámci vnitrostátními právními předpisy upraveného mechanismu stažení akcií, jež vyjadřují podíl tohoto akcionáře na jejím základním kapitálu, z oběhu, představuje úplatné dodání zboží podléhající DPH, pokud je uvedený nemovitý majetek určený pro ekonomickou činnost této akciové společnosti.
Podpisy.
* Jednací jazyk: polština.