EU tax law WEB Komise v. Rakousko - C-51/18

1

Svou žalobou se Evropská komise domáhá, aby Soudní dvůr určil, že uvalením daně z přidané hodnoty (DPH) na odměnu při opětném prodeji náležející autorovi originálu uměleckého díla Rakouská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1, dále jen „směrnice o DPH“).

2

Body 3 a 5 odůvodnění směrnice o DPH zní:

[…]

3

Článek 2 odst. 1 této směrnice stanoví:

„Předmětem DPH jsou tato plnění:

[…]

[…]“

4

Článek 24 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:

„ ‚Poskytnutím služby‘ se rozumí každé plnění, které není dodáním zboží.“

5

Článek 25 uvedené směrnice stanoví:

„Poskytnutí služby může mimo jiné spočívat v některém z těchto plnění:

6

Článek 73 směrnice o DPH stanoví:

„Při dodání zboží nebo poskytnutí služby jiných, než jsou plnění uvedená v článcích 74 až 77, zahrnuje základ daně vše, co tvoří protiplnění, které dodavatel nebo poskytovatel získal nebo má získat od pořizovatele, příjemce nebo třetí osoby za takové dodání zboží nebo poskytnutí služby, včetně dotací přímo vázaných k ceně těchto plnění.“

7

Bod 3 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej [o právu na odměnu při opětném prodeji] ve prospěch autora originálu uměleckého díla (Úř. věst. 2001, L 272, s. 32; Zvl. vyd. 17/01, s. 240, oprava Úř. věst. 2006, L 230, s. 12) zní:

„Právo na opětný prodej [Právo na odměnu při opětném prodeji] má za cíl zajistit autorům výtvarných děl a plastik podíl na hospodářském úspěchu originálu jejich uměleckých děl. To pomáhá obnovit rovnováhu mezi hospodářskou situací autorů originálů výtvarných děl a plastik a dalších tvůrců, kteří těží z úspěšného [těží z následného] využívání svých děl.“

8

Článek 1 této směrnice, nadepsaný „Předmět práva na opětný prodej [práva na odměnu při opětném prodeji]“, stanoví:

„1.   Členské státy stanoví ve prospěch autora originálu uměleckého díla právo na opětný prodej [ve prospěch autora originálu uměleckého díla právo], vymezené jako nezcizitelné právo, kterého se nelze do budoucna vzdát, na autorskou odměnu založenou na prodejní ceně získané z jakéhokoli opětného prodeje díla následujícího po prvním převodu díla autorem.

2.   Právo uvedené v odstavci 1 se vztahuje na všechny úkony opětného prodeje, jehož se jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní profesionální zástupce trhu s uměleckými díly, například aukční síň, umělecká galerie a obecně jakýkoli obchodník s uměleckými díly.

3.   Členské státy mohou stanovit, že právo uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na úkony opětného prodeje, pokud prodávající získal umělecké dílo přímo od autora méně než tři roky před daným opětným prodejem a kdy cena opětného prodeje nepřesahuje 10000 EUR.

4.   Autorskou odměnu hradí prodávající. Členské státy mohou stanovit, že jedna z fyzických nebo právnických osob uvedených v odstavci 2, jiná než prodávající, je sama odpovědná nebo se s prodávajícím podílí na odpovědnosti za zaplacení autorské odměny.“

9

Článek 3 uvedené směrnice, který se týká spodní hranice prodejní ceny, stanoví:

„1.   Členské státy stanoví minimální prodejní cenu, od které jsou prodeje uvedené v článku 1 předmětem práva na opětný prodej [práva na odměnu při opětném prodeji].

2.   Tyto minimální prodejní ceny nesmějí v žádném případě překročit 3000 EUR.“

10

Článek 4 uvedené směrnice, který se týká sazeb, stanoví:

„1.   Pro autorské odměny podle článku 1 se stanoví tyto sazby:

Celková výše autorské odměny však nesmí převýšit 12500 EUR.

2.   Členské státy mohou odchylně od odstavce 1 stanovit sazbu 5 % z prodejní ceny uvedené v odst. 1 písm. a).

3.   Pokud by stanovená minimální cena byla nižší než 3000 EUR, členské státy rovněž stanoví sazbu platnou pro prodejní ceny do 3000 EUR; tato sazba nesmí být nižší než 4 %.“

11

Urheberrechtsgesetz (zákon o autorském právu) ze dne 9. dubna 1936 (BGBl. 111/1936), ve znění použitelném na projednávanou věc (dále jen „UrhG“), upravuje v oddíle III práva udělená autorovi, mezi něž patří právo na využívání, rozmnožování a rozšiřování díla.

12

Ustanovení § 16 UrhG, nadepsaného „Právo na rozšiřování“, zní:

„(1)   Autorovi náleží výlučné právo na rozšiřování děl. Na základě tohoto práva nesmí být díla nabízena k prodeji nebo uváděna na trh způsobem, kterým by byla zpřístupněna veřejnosti bez jeho souhlasu.

(2)   Dokud není dílo zveřejněno, zahrnuje právo na rozšiřování rovněž výlučné právo na zpřístupnění tohoto díla veřejnosti jeho veřejným vylepením, vyložením, vyvěšením, vystavením nebo podobným užitím.

(3)   S výhradou § 16a se právo na rozšiřování nevztahuje na díla, která byla formou převodu vlastnictví uvedena na trh v členském státě [Unie] nebo ve státě, který je členem Evropského hospodářského prostoru, se souhlasem nositele práv.

[…]

(5)   Tam, kde tento zákon používá spojení ‚rozšiřovat dílo‘, rozumí se tím pouze rozšiřování děl vyhrazené autorovi v souladu s odstavci 1 až 3.“

13

Ustanovení § 16b UrhG, nadepsaného „Právo na odměnu při opětném prodeji“, zní:

„(1)   Ustanovení § 16 odst. 3 se vztahuje na opětný prodej originálu výtvarného díla nebo plastiky po prvním převodu provedeném autorem, přičemž prodejce je povinen zaplatit autorovi odměnu úměrnou ceně z opětného prodeje bez daně (odměna při opětném prodeji) v následujících rozmezích:

4 % z prvních 50000 EUR,

3 % z následujících 150000 EUR,

1 % z následujících 150000 EUR,

0,5 % z následujících 150000 EUR,

0,25 % z jakýchkoli vyšších částek;

celková výše odměny nesmí přesáhnout 12500 EUR.

(2)   Právo na odměnu při opětném prodeji náleží, pouze pokud prodejní cena činí alespoň 2500 EUR a pokud se převodu účastní profesionální zástupce trhu s uměleckými díly, například aukční síň, umělecká galerie nebo jiný obchodník s uměleckými díly, jakožto prodávající, kupující nebo zprostředkovatel; tyto osoby odpovídají jako ručitelé, po nichž lze plnění požadovat před dlužníkem, ledaže mají samy povinnost odměnu zaplatit. Tohoto práva se nelze vzdát do budoucna. Může se ho dovolávat i společnost pro kolektivní správu; toto právo je nezcizitelné. Ustanovení § 23 odst. 1 se použije přiměřeně.

(3)   ‚Originálem díla‘ ve smyslu odstavce 1 se rozumí dílo:

(4)   Právo na odměnu při opětném prodeji nenáleží, pokud prodávající nabyl dílo od autora před méně než třemi roky a prodejní cena nepřekračuje 10000 EUR.“

14

Ustanovení § 1 Umsatzsteuergesetz (zákona o dani z obratu) ze dne 23. srpna 1994 (BGBl. 663/1994), ve znění použitelném na projednávanou věc (dále jen „UStG 1994“), zní:

„(1)   Předmětem daně z přidané hodnoty jsou tato plnění:

[…]“

15

Ustanovení § 3 UStG 1994 zní:

„(1)   Dodání jsou plnění, jimiž podnikatel umožní kupujícímu nebo třetí osobě jím zmocněné skutečně se zbožím nakládat. Právo nakládat se zbožím může být převedeno podnikatelem nebo jím zmocněnou třetí osobou.

[…]“

16

Ustanovení § 3a odst. 1 UStG 1994 zní:

„ ‚Jinými plněními‘ se rozumí plnění, která nejsou dodáním zboží. Jiné plnění může rovněž spočívat ve zdržení se určitého jednání nebo ve strpění určitého jednání nebo situace.“

17

Dne 17. října 2014 zaslala Komise Rakouské republice výzvu dopisem, v níž jí sdělila své výhrady ke správní praxi, podle níž odměna při opětném prodeji náležející autorovi originálu uměleckého díla podléhá DPH.

18

Komise v tomto dopise uvedla, že tato odměna není protiplněním za umělecký výkon autora takového uměleckého díla. Rovněž upřesnila, že právo na odměnu při opětném prodeji uděluje přímo zákon s cílem poskytnout autorovi přiměřený hospodářský podíl na úspěchu jeho díla. Podle Komise v souvislosti s uplatněním práva na odměnu při opětném prodeji nedochází na straně autora k dodání zboží či poskytnutí služby, a neexistuje tedy žádné plnění, které by podléhalo DPH.

19

Na tuto výzvu dopisem odpověděla Rakouská republika dopisem ze dne 16. prosince 2014.

20

Rakouská republika uvedla, že účelem práva na odměnu při opětném prodeji je zajistit, aby se autor podílel na hospodářském úspěchu svého díla. Skutečnost, že se autor neúčastní ujednání mezi prodávajícím a kupujícím v rámci opětného prodeje daného díla, podle ní nebrání tomu, aby byla odměna získaná autorem z titulu opětného prodeje zdaněna. Zásada neutrality systému DPH naopak podle Rakouské vlády vyžaduje, aby i tato odměna podléhala DPH.

21

Rakouská republika dále uvedla, že právo na odměnu při opětném prodeji umožňuje zohlednit přidanou hodnotu díla v případě jeho opětného prodeje, z čehož – jak uvedla podpůrně – plyne zvýšení základu daně z plnění poskytnutého autorem při prvním prodeji. Vzhledem k tomu, že toto první a jediné plnění podléhá DPH, musí tedy podle Rakouské vlády podléhat DPH i odměna při opětném prodeji.

22

Vzhledem k tomu, že Komise nebyla se všemi odpověďmi Rakouské republiky spokojena, zaslala tomuto členskému státu dne 25. července 2016 odůvodněné stanovisko, ve kterém opětovně uvedla, že odměna autora při opětném prodeji není protiplněním za dodání zboží nebo poskytnutí služby autorem při prvním uvedení na trh, že smyslem práva na odměnu při opětném prodeji je pouze umožnit autorovi, aby těžil z hospodářských výhod spojených s uznáním, jemuž se jeho umělecké dílo těší, a že by autor nemohl opětnému prodeji svého díla zabránit.

23

Rakouská republika na toto odůvodněné stanovisko odpověděla dopisem ze dne 22. září 2016, v němž v podstatě trvala na tom, že odměna při opětném prodeji dani podléhá.

24

Rakouská republika upřesnila, že v rámci práva na odměnu při opětném prodeji poskytuje autor plnění spočívající ve strpění opětného prodeje díla. Přestože je toto plnění zákonem stanoveno pro autory originálu uměleckého díla, odpovídá podle Rakouské republiky srovnatelnému plnění jiných autorů v rámci předvádění jejich děl. Vzhledem k tomu, že odměna za předvádění těchto děl, coby odměna za poskytnutí služby, podléhá DPH, musí jí podle Rakouské republiky podléhat i odměna při opětném prodeji.

25

Rakouská republika trvala na své podpůrně uplatněné argumentaci, že zdanění této odměny je odůvodněné i v tom smyslu, že obnáší zvýšení základu daně z plnění autora při prvním uvedení jeho díla na trh. Pro účely změny základu daně podle Rakouské republiky nezáleží na existenci právního vztahu mezi autorem díla a jeho prodávajícím či pozdějším kupujícím, nýbrž na tom, že autor v důsledku práva na odměnu při opětném prodeji těží z přidané hodnoty tohoto díla.

26

Vzhledem k tomu, že se Komise s odpověďmi poskytnutými Rakouskou republikou nespokojila, rozhodla se podat projednávanou žalobu.

27

Komise má za to, že povinnost účastníků vystupujících při opětném prodeji díla zaplatit autorovi odměnu má pouze zajistit, aby byl autorovi zaručen spravedlivý podíl na hodnotě originálu jeho díla. Tento spravedlivý podíl však podle ní není protiplněním za nějaké plnění autora, neboť se vztahuje pouze k ekonomické hodnotě originálu díla, která pro autora vyplývá z opětného prodeje jeho díla učiněného bez jeho svolení. Uvádí, že výše odměny je neodvolatelně stanovena zákonem.

28

Podle Komise dále z rozsudku ze dne 18. ledna 2017, SAWP (C-37/16, EU:C:2017:22, body 25 a 26), vyplývá, že dodání zboží či poskytnutí služby je uskutečněno „za úplatu“ ve smyslu směrnice o DPH pouze tehdy, pokud mezi poskytovatelem a příjemcem existuje právní vztah, v jehož rámci jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž odměna obdržená poskytovatelem představuje skutečnou protihodnotu služby poskytnuté příjemci. Mezi poskytnutým plněním a obdrženou protihodnotou by tedy měla existovat přímá souvislost a zaplacené částky by měly představovat skutečné protiplnění za individualizovatelnou službu poskytnutou v rámci právního vztahu, v němž jsou vzájemně poskytnuta plnění.

29

Odměna autora při opětném prodeji přitom podle Komise zjevně není protihodnotou za nějaké plnění poskytnuté autorem, nýbrž je určena pouze na základě ceny obdržené při opětném prodeji díla, jejíž výši nemůže autor ovlivnit. Autor má tedy na tuto odměnu nárok, aniž je povinen či schopen poskytnout sebemenší plnění, ať už formou jednání či opomenutí. Odměna při opětném prodeji proto podle Komise není odměnou za dodání zboží nebo poskytnutí služby ve smyslu článku 2 směrnice o DPH.

30

Dále Komise uvádí, že jelikož autor díla při jeho opětném prodeji nemůže tomuto opětnému prodeji zabránit ani jej ovlivnit, takže již neposkytuje žádné plnění, nelze mít za to, že tento autor poskytuje plnění spočívající ve strpění tohoto opětného prodeje. Právo na opětný prodej tedy podle Komise není součástí práv na užití a využívání souvisejících s autorským právem.

31

Dále je podle Komise třeba odmítnout argument Rakouské republiky, který byl uplatněn během postupu před zahájením soudního řízení, a sice že uvalení DPH na následné využívání děl ostatních tvůrců, nikoli však na odměnu při opětném prodeji je porušením zásady daňové neutrality. Vzhledem k tomu, že postavení autorů originálů uměleckých děl není stejné jako postavení ostatních tvůrců, pokud se jedná o odměnu, která jim náleží za výkon práv na užití a využívání, jež trvají i nadále, zásada neutrality DPH podle ní nebrání tomu, aby odměna pro tyto ostatní tvůrce této dani podléhala, nikoli však odměna při opětném prodeji.

32

Totéž podle Komise platí pro argument Rakouské republiky, že odměna při opětném prodeji musí podléhat DPH z důvodu, že pro autora originálu díla se základ daně z plnění, jež poskytl při prvním uvedení originálu díla na trh, změnil. Taková odměna vypočtená na základě prodejní ceny získané při opětném prodeji díla je totiž zcela nezávislá na odměně, kterou si autor sjednal s prvním nabyvatelem tohoto díla. Autor mohl originál díla například darovat, a přesto by měl v takové situaci právo na odměnu při opětném prodeji.

33

Rakouská republika v žalobní odpovědi tvrdí, že jelikož je opětný prodej díla vzájemným poskytnutím plnění v rámci právního vztahu, musí odměna při opětném prodeji náležející autorovi tohoto díla podléhat DPH.

34

S poukazem na rozsudky ze dne 3. září 2015, Asparuhovo Lake Investment Company (C-463/14, EU:C:2015:542, bod 35), a ze dne 29. října 2015, Saudaçor (C-174/14, EU:C:2015:733, bod 32), Rakouská republika tvrdí, že předpokladem pro uvalení DPH na určité plnění je existence přímé souvislosti mezi poskytnutou službou a obdrženou protihodnotou. Uvádí, že podle rozsudků ze dne 3. března 1994, Tolsma (C-16/93, EU:C:1994:80, bod 14 a následující), a ze dne 29. října 2015, Saudaçor (C-174/14, EU:C:2015:733, bod 32), taková přímá souvislost existuje, pokud je mezi poskytovatelem a příjemcem právní vztah, v jehož rámci jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž odměna obdržená poskytovatelem představuje skutečnou protihodnotu služby poskytnuté příjemci.

35

Odměna při opětném prodeji tedy podle Rakouské republiky musí podléhat DPH, dochází-li ke vzájemnému poskytnutí plnění v rámci právního vztahu. Tyto podmínky jsou přitom podle ní v daném případě splněny.

36

Pokud jde konkrétně o otázku, zda dochází k vzájemnému poskytnutí plnění, rozsudek ze dne 18. ledna 2017, SAWP (C-37/16, EU:C:2017:22), není podle Rakouské republiky relevantní, neboť v něm učiněné úvahy Soudního dvora nejsou použitelné na odměnu při opětném prodeji, protože tato odměna není srovnatelná se skutečnou náhradou škody.

37

Účelem odměny při opětném prodeji je podle Rakouské republiky zajistit autorovi hospodářský podíl na úspěchu jeho díla. Z důvodu vyčerpání práva na rozmnožování musí podle ní autor strpět opětný prodej svého díla a tato odměna souvisí s tímto strpěním. Autor tak obdrží odměnu v důsledku opětného prodeje svého díla, které v mezidobí získalo na hodnotě. Tato odměna má tedy podle Rakouské republiky přímou souvislost s plněním autora. Proto podle ní zásadně odpovídá novému zdanitelnému protiplnění, které se přidává k protiplnění obdrženému při prvním prodeji díla. V tomto rozsahu lze odměnu při opětném prodeji připodobnit jakési náhradě za vyvlastnění, jež logicky podléhá DPH.

38

Rakouská republika rovněž opakuje argument uplatněný během postupu před zahájením soudního řízení, a sice že zásada daňové neutrality brání tomu, aby s obdobným zbožím nebo službami bylo z hlediska DPH zacházeno různě.

39

Rakouská republika mimoto tvrdí, že i za předpokladu, že odměna při opětném prodeji není odměnou za samostatné plnění, tato odměna nicméně zvyšuje základ daně z plnění uskutečněného mezi autorem díla a jeho prvním kupujícím.

40

Rakouská republika v tomto ohledu odkazuje na bod 3 odůvodnění směrnice 2001/84, podle kterého slouží právo na odměnu při opětném prodeji k vyrovnání růstu hodnoty. Vzhledem k tomu, že se v této souvislosti hodnota určitých děl s přibývajícím časem značně zvyšuje a že z této přidané hodnoty těží v případě opětného prodeje prodávající, a nikoli autor, lze odměnu při opětném prodeji považovat za podíl autora na zvýšení této hodnoty. Odměna při opětném prodeji je tedy podle Rakouské republiky srovnatelná s jakousi „indexací“ náležející autorovi ze zákona.

41

Komise svou žalobou Rakouské republice vytýká, že nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 2 odst. 1 směrnice o DPH, tím, že na odměnu při opětném prodeji náležející autorovi originálu uměleckého díla uvalila DPH.

42

Podle čl. 2 odst. 1 směrnice o DPH je předmětem DPH mimo jiné dodání zboží a poskytnutí služby za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.

43

Aniž je nutno se vyslovovat k otázce – kterou účastnice řízení ostatně ani nevznášejí – a sice zda lze ve smyslu tohoto ustanovení kvalifikovat zaplacení odměny při opětném prodeji jako „dodání zboží“ nebo „poskytnutí služby“, je tedy třeba posoudit, zda se zde jedná o úplatu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. ledna 2017, SAWP,C-37/16, EU:C:2017:22, bod 24).

44

V tomto ohledu z ustálené judikatury vyplývá, že dodání zboží nebo poskytnutí služby je uskutečněno „za úplatu“ ve smyslu směrnice o DPH pouze tehdy, pokud mezi dodavatelem či poskytovatelem na jedné straně a pořizovatelem či příjemcem na straně druhé existuje právní vztah, v jehož rámci jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž odměna obdržená dodavatelem či poskytovatelem představuje skutečnou protihodnotu zboží nebo služby poskytnutých pořizovateli či příjemci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. ledna 2017, SAWP,C-37/16, EU:C:2017:22, bod 25 a citovaná judikatura).

45

Rakouská republika má přitom zaprvé za to, že odměna při opětném prodeji je protiplněním při vzájemně poskytnutých plněních v rámci právního vztahu. Tento členský stát sice nepopírá, že se autor originálu uměleckého díla neúčastní ujednání o jeho opětném prodeji mezi prodávajícím a kupujícím, avšak tvrdí, že strpěním opětného prodeje autor tohoto díla poskytuje v rámci takového vztahu plnění.

46

V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že podle čl. 25 písm. b) směrnice o DPH zajisté platí, že poskytnutí služby může spočívat mimo jiné ve strpění určitého jednání nebo situace.

47

Avšak na rozdíl od toho, co patrně tvrdí Rakouská republika, vzniká právní vztah, v jehož rámci dochází k opětnému prodeji originálu uměleckého díla, pouze mezi prodávajícím a kupujícím a existence práva na odměnu při opětném prodeji ve prospěch tvůrce tohoto díla nemá na tento vztah žádný vliv. Proto nelze mít za to, že jelikož autorovi tohoto díla přísluší právo na odměnu při opětném prodeji, účastní se nějakým způsobem, byť nepřímo, na opětném prodeji zejména strpěním tohoto opětného prodeje.

48

Předně si totiž účastníci opětného prodeje mezi sebou svobodně sjednávají převod daného díla prodávajícím a cenu, kterou má zaplatit kupující, a nemusí nijak žádat autora tohoto díla nebo jej konzultovat. Autor pak nemá k dispozici žádný prostředek, jak do opětného prodeje zasáhnout, konkrétně aby jeho uskutečnění v případě svého nesouhlasu zabránil.

49

Autor originálu uměleckého díla, které je předmětem opětného prodeje, dále obdrží na základě čl. 1 odst. 1 směrnice 2001/84 určité procento z ceny vyplacené za opětný prodej tohoto díla a toto procento má v zásadě hradit prodávající. Avšak vzhledem k tomu, že právo na odměnu při opětném prodeji, které tomuto autorovi náleží a s nímž se pojí povinnost prodávajícího zaplatit mu částku stanovenou z titulu tohoto práva, odpovídá záměru normotvůrce Evropské unie, je třeba mít za to, že se neuplatní v rámci jakéhokoli právního vztahu mezi autorem a prodávajícím.

50

Konečně dle záměru unijního normotvůrce vyjádřeného v bodě 3 odůvodnění větě první směrnice 2001/84 má právo na odměnu při opětném prodeji za cíl zajistit autorům originálů uměleckých děl, na něž se tato směrnice vztahuje, tj. výtvarných děl a plastik, podíl na hospodářském úspěchu jejich děl. Z toho plyne, že tento normotvůrce nijak nezamýšlí, aby se tito autoři mohli účastnit opětného prodeje svých děl, nýbrž jim pouze přiznává právo na podíl na hospodářských výsledcích z uskutečněných opětných prodejů.

51

Za těchto podmínek je nutno odmítnout argument Rakouské republiky, že odměna při opětném prodeji je protiplněním v rámci právního vztahu při vzájemném poskytnutí plnění, jehož se autor účastní tím, že opětný prodej strpí.

52

Zadruhé má Rakouská republika za to, že údajné plnění poskytnuté autorem originálu uměleckého díla, na které se vztahuje směrnice 2001/84, v rámci práva na odměnu při opětném prodeji odpovídá plněním, jež poskytují jiní autoři při předvádění svých děl. Vzhledem k tomu, že tato plnění podléhají DPH, musí jí podle Rakouské republiky podléhat i údajné plnění poskytnuté autorem originálu uměleckého díla v rámci práva na odměnu při opětném prodeji.

53

V tomto ohledu z bodu 3 odůvodnění věty druhé směrnice 2001/84 vyplývá, že chtěl unijní normotvůrce vyzdvihnout rozdíl mezi hospodářskou situací autorů výtvarných děl a plastik na jedné straně a hospodářskou situací ostatních tvůrců na straně druhé, přičemž měl za to, že tito ostatní tvůrci na rozdíl od prvně uvedených autorů těží z následného využívání svých děl.

54

Jak totiž správně připomíná Komise, výtvarná díla a plastiky jsou jedinečné a s nimi související práva na užití a využívání se vyčerpají v okamžiku jejich prvního uvedení na trh. Naproti tomu ostatní díla jsou poskytována opakovaně a odměna, která z tohoto titulu jejich autorům náleží, je odměnou za plnění odpovídající jejich opakovanému poskytování. Odměna při opětném prodeji tedy není srovnatelná s odměnou za výkon nadále trvajících práv na užití a využívání spojených s těmito ostatními díly.

55

Podle ustálené judikatury Soudního dvora přitom zásada daňové neutrality, jejímž prostřednictvím unijní normotvůrce vyjádřil v oblasti DPH obecnou zásadu rovného zacházení, mimo jiné vyžaduje, aby s odlišnými situacemi nebylo zacházeno stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné (v tomto smyslu rozsudek ze dne 19. července 2012, Lietuvos geležinkeliai,C-250/11, EU:C:2012:496, body 44 a 45 a citovaná judikatura).

56

S ohledem na zjištění učiněné v bodě 54 tohoto rozsudku tedy skutečnost, že odměny plynoucí z práv na následné užití a využívání jiných děl než výtvarných děl a plastik podléhají DPH, nemůže odůvodňovat, aby jí podléhala též odměna při opětném prodeji.

57

Nelze se tedy domnívat, že v případě zaplacení odměny při opětném prodeji jde o úplatu ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice o DPH.

58

Zatřetí je nutno odmítnout podpůrně uplatněný argument Rakouské republiky, že odměna při opětném prodeji musí podléhat DPH z důvodu, že pro autora originálu díla se základ daně z plnění, jež poskytl při prvním uvedení originálu díla na trh, změnil.

59

Jak totiž vyplývá z článku 73 směrnice o DPH, základ daně z poskytnutí služby zahrnuje vše, co tvoří protiplnění za poskytnutou službu. Vzhledem k tomu, že odměna při opětném prodeji v žádném případě není – jak vyplývá z tohoto rozsudku – protiplněním za plnění poskytnuté autorem při prvním uvedení jeho díla na trh ani za žádné jiné plnění z jeho strany, nemůže mít za následek změnu základu daně z plnění poskytnutého autorem při prvním uvedení jeho díla na trh.

60

Ze všech předchozích úvah vyplývá, že jelikož odměna při opětném prodeji náležející autorovi originálu uměleckého díla nespadá pod čl. 2 odst. 1 směrnice o DPH, Rakouská republika stanovením, že taková odměna podléhá DPH, nesplnila povinnosti, které pro ni z tohoto ustanovení vyplývají.

61

Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Rakouská republika neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

Podpisy.