Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

Share

Highlight in text

Go

Prozatímní vydání

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)

5. března 2020 (*)

„Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Článek 132 odst. 1 písm. c) – Osvobození – Poskytnutí lékařské péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání – Telefonické služby – Služby poskytované zdravotními ošetřovateli a zdravotními asistenty“

Ve věci C-48/19,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Bundesfinanzhof (Spolkový finanční dvůr, Německo) ze dne 18. září 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 25. ledna 2019, v řízení

X-GmbH

proti

Finanzamt Z

SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),

ve složení M. Safjan, předseda senátu, L. Bay Larsen (zpravodaj) a N. Jääskinen, soudci,

generální advokát: E. Tančev,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s přihlédnutím k vyjádřením předloženým:

–        za X-GmbH G. Burwitzem, Rechtsanwalt,

–        za německou vládu S. Eisenberg, jako zmocněnkyní,

–        za Evropskou komisi L. Lozano Palacios a L. Mantlem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností X-GmbH a Finanzamt Z (finanční úřad v Z, Německo) z důvodu, že posledně uvedený zamítl osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH) u telefonických konzultací k různým otázkám ohledně zdraví a telefonických doprovodných programů pro pacienty trpící chronickými nebo dlouhodobými onemocněními, které X poskytuje z pověření veřejných zdravotních pojišťoven.

 Právní rámec

 Směrnice 2006/112

3        Článek 132 odst. 1 směrnice 2006/112 zní následovně:

„Členské státy osvobodí od daně tato plnění:

[...]

b)      poskytnutí nemocniční a lékařské péče a s ní úzce související činnosti prováděné veřejnoprávními subjekty nebo za sociálních podmínek srovnatelných s podmínkami veřejnoprávních subjektů, nemocnicemi, léčebnými nebo diagnostickými ústavy a dalšími řádně uznanými zařízeními téže povahy;

c)      poskytnutí lékařské péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezeny v dotyčném členském státě.

[...]“

 Německé právo

4        Ustanovení § 4 Umsatzsteuergesetz (zákon o dani z obratu) ze dne 21. února 2005 (BGBl. 2005 I, s. 386), ve znění zákona ze dne 19. prosince 2008 (BGBl. 2008 I, s. 2794), stanoví:

„Z plnění uvedených v § 1 odst. 1 bodě 1 jsou od daně osvobozena:

[…]

14. a) poskytnutí lékařské péče v rámci výkonu povolání lékaře, zubaře, léčitele, fyzioterapeuta, porodní asistentky nebo podobných lékařských povolání. [...]“

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

5        X je společností s ručením omezeným založenou podle německého práva. V únoru 2014 uskutečňovala z pověření veřejných zdravotních pojišťoven telefonické konzultace k různým otázkám týkajícím se zdraví a prováděla telefonické doprovodné programy pro pacienty trpící chronickými nebo dlouhodobými nemocemi.

6        Tyto služby byly zajišťovány zdravotními ošetřovateli a zdravotními asistenty, kteří měli většinou i odborné vzdělání v oboru tzv. „zdravotního poradce“. Ve více než třetině případů byl přivolán lékař, který se poradenství ujal, nebo který v případě dalších dotazů poskytl pokyny nebo sdělil druhý názor.

7        Telefonické konzultace poskytovaly pojištěncům možnost kdykoli telefonicky kontaktovat spolupracovníky společnosti X za účelem vyžádání si informací. Pokud pojištěnci žádali o zdravotní poradenství, prováděli uvedení spolupracovníci posouzení zdravotního stavu za pomocí počítačového systému, které jim prostřednictvím cílených otázek umožnilo určit lékařský kontext, pod něhož bylo možné podřadit případ dotčeného pojištěnce, a následně mu poskytli poradenství ohledně jeho terapeutické situace ve formě vysvětlení diagnóz a možných léčebných postupů nebo také tím, že mu navrhli změny v přístupu nebo péči.

8        Uzavřené případy byly namátkově předkládány odpovědnému lékaři, který zejména přezkoumával konzistentnost zaznamenaných údajů z lékařského hlediska.

9        V rámci doprovodných programů byli účastníci vybíráni zdravotními pojišťovnami na základě údajů pocházejících z jejich záznamů o úhradách a klinických obrazů onemocnění; tyto pojišťovny je poté kontaktovaly a v případě zájmu zařadily do programu. Tyto programy účastníkům umožňovaly, aby byli po dobu tří až dvanácti měsíců telefonicky kontaktováni spolupracovníky společnosti X a mohli tyto spolupracovníky kdykoli telefonicky kontaktovat za účelem získání informací v souvislosti se svým onemocněním.

10      Předkládající soud uvádí, že těžištěm těchto programů bylo vylepšit povědomí účastníků a jejich blízkých o jejich nemoci, dodržování předepsané medikace nebo využití jiných léčebných postupů, vyhnout se pochybením v medikaci a vhodně reagovat na případné zhoršení příznaků a sociální izolaci. Cíl uvedených programů spočíval ve zlepšení řízení nákladů na péči o pacienty, zejména výrazným snížením počtu nových hospitalizací, v podpoře rodičů pacientů s podezřením na poruchy pozornosti a ve snížení rizik sekundárního onemocnění.

11      Společnost X požádala za období dotčené v původním řízení o osvobození těchto činností od daně z obratu. Finanční úřad Z dospěl k závěru, že dotčené služby podléhají dani.

12      Společnost X, jejíž žaloba byla u příslušného soudu prvního stupně zamítnuta, podala opravný prostředek „Revision“ k Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo).

13      Předkládající soud se zaprvé táže, zda po telefonu prováděné zdravotní konzultace, které nesouvisejí s konkrétním lékařským vyšetřením, nebo k nimž dochází jen před takovým vyšetřením, musí podléhat DPH či zda musí použít judikaturu Soudního dvora, která z osvobození od daně stanoveného v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 vylučuje péči, jejímž účelem je pouze uspokojování obecných potřeb, jako je volný čas, blahobyt nebo potřeby estetické povahy.

14      Zadruhé by chtěl předkládající soud vědět, zda se kvalifikační znaky lékařských a nelékařských zdravotnických povolání ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice vymezené dotčeným členským státem pro „klasické“ poskytování lékařské péče vztahují i na lékařskou péči, která je poskytována bez fyzického kontaktu, nebo zda je v tomto ohledu zapotřebí dalších požadavků.

15      Za těchto podmínek se Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Jedná se za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, kdy osoba povinná k dani poskytuje pojištěncům jménem zdravotních pojišťoven telefonické poradenství týkající se různých témat souvisejících se zdravím a nemocemi, o činnost, která spadá pod čl. 132 odst. 1 písm. c) [směrnice 2006/112]?

2)      Postačuje za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, u služeb popsaných v první otázce, jakož i u plnění poskytovaných v rámci ‚doprovodných programů pro pacienty‘, pro účely požadovaného prokázání odborné kvalifikace okolnost, že telefonické poradenství je uskutečňováno ‚zdravotními poradci‘ (zdravotní ošetřovatelé, zdravotní asistenti) a přibližně ve třetině případů je přizván lékař?“

 K předběžným otázkám

 K první otázce

16      Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda se na telefonicky poskytované poradenské služby v oblasti zdraví a nemocí může vztahovat osvobození od DPH uvedené v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112.

17      Z doslovného výkladu čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice vyplývá, že plnění musí být osvobozeno od daně, pokud splňuje dvě podmínky, a sice když představuje poskytnutí lékařské péče a je uskutečněno při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezena v dotyčném členském státě (rozsudek ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C-597/17, EU:C:2019:544, bod 19 a citovaná judikatura).

18      Vzhledem k tomu, že se první otázka týká povahy dotyčné služby, je třeba upřesnit dosah první z těchto podmínek.

19      V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 odkazuje ve znění první stanovené podmínky pouze na pojem „poskytnutí lékařské péče“, aniž uvádí údaje související s místem jejího poskytnutí.

20      Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že čl. 132 odst. 1 písm. b) této směrnice se vztahuje na služby poskytované v nemocnicích, zatímco čl. 132 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice se vztahuje na služby poskytované mimo takový rámec, jak v prostorách ordinace poskytovatele péče, tak v bydlišti pacienta nebo na jiném místě (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. září 2019, Peters, C-700/17, EU:C:2019:753, bod 21 a citovaná judikatura).

21      Z toho tedy vyplývá, že pro účely použití čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice může služba, která splňuje podmínky uvedené v tomto ustanovení, spadat pod osvobození od daně stanovené uvedeným ustanovením bez ohledu na místo, kde je poskytnuto.

22      Soudní dvůr navíc ohledně lékařských rozborů předepsaných praktickými lékaři připomněl, že zásada daňové neutrality by nebyla dodržena, kdyby takové služby podléhaly režimu DPH odlišnému podle místa, kde jsou uskutečňovány, ačkoliv jejich kvalita je vzhledem ke vzdělání dotyčných poskytovatelů srovnatelná (rozsudek ze dne 18. září 2019, Peters, C-700/17, EU:C:2019:753, bod 29 a citovaná judikatura).

23      S ohledem na všechny tyto skutečnosti je třeba konstatovat, že poskytování lékařské péče po telefonu může spadat pod osvobození od DPH stanoveného v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112, pokud splňuje všechny podmínky pro toto osvobození.

24      Tento závěr je navíc v souladu s cílem snížení nákladů na péči a zvýšení přístupnosti této péče jednotlivcům, který sleduje čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. března 2014, Klinikum Dortmund, C-366/12, EU:C:2014:143, bod 28 a citovaná judikatura).

25      Je však možné, že tatáž osoba povinná k dani uskutečňuje současně plnění osvobozená od DPH, která odpovídají pojmu „poskytnutí lékařské péče“, a ostatní plnění, která této dani podléhají (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 20. listopadu 2003, Unterpertinger, C-212/01, EU:C:2003:625, bod 38; ze dne 20. listopadu 2003, D’ Ambrumenil a Dispute Resolution Services, C-307/01, EU:C:2003:627, bod 56, jakož i ze dne 21. března 2013, PFC Clinic, C-91/12, EU:C:2013:198, body 31 a 32).

26      Je tedy na předkládajícím soudu, aby určil, v jakém rozsahu spadají telefonické konzultace dotčené ve věci v původním řízení pod pojem „poskytování lékařské péče“ uvedený v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112.

27      Za tímto účelem bude muset ověřit, zda tyto konzultace sledují terapeutický účel, jelikož ten je rozhodující pro určení, zda určitá služba lékařského charakteru musí být osvobozena od DPH (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 20. listopadu 2003, Unterpertinger, C-212/01, EU:C:2003:625, body 40 a 42, jakož i ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijnsbergen, C-443/04 a C-444/04, EU:C:2006:257, bod 24 a citovaná judikatura).

28      Podle ustálené judikatury se v tomto ohledu pojem „poskytnutí lékařské péče“ týká služeb, které mají za cíl diagnostikovat, léčit a v co největším možném rozsahu uzdravovat z nemocí nebo zdravotních obtíží (rozsudky ze dne 14. září 2000, D., C-384/98, EU:C:2000:444, bod 18, jakož i ze dne 18. září 2019, Peters, C-700/17, EU:C:2019:753, bod 20 a citovaná judikatura).

29      Z toho však nutně nevyplývá, že terapeutický účel služby musí být chápán v obzvláště úzkém pojetí (rozsudky ze dne 10. června 2010, Future Health Technologies, C-86/09, EU:C:2010:334, bod 40 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 21. března 2013, PFC Clinic, C-91/12, EU:C:2013:198, bod 26). Osvobození od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 se tak vztahuje na lékařské služby poskytnuté s cílem chránit lidské zdraví, včetně jeho zachování nebo obnovení (rozsudky ze dne 10. června 2010, Future Health Technologies, C-86/09, EU:C:2010:334, body 41 a 42, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 21. března 2013, PFC Clinic, C-91/12, EU:C:2013:198, bod 27).

30      S ohledem na judikaturu připomenutou v předchozím bodě nepostačuje v rámci této analýzy chybějící lékařský předpis před telefonickou konzultací nebo na ni navazující konkrétní léčba pro určení, zda taková konzultace spadá pod pojem „poskytnutí lékařské péče“ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice

31      Konzultace, které v projednávané věci spočívají ve vysvětlování v úvahu přicházejících diagnóz a léčebných postupů, jakož i v navrhování změn prováděné léčby, umožňují dotyčné osobě pochopit svou zdravotní situaci a případně odpovídajícím způsobem jednat zejména tak, že takový lék užije, či nikoli, a mohou tedy sledovat terapeutický účel a spadat z tohoto důvodu pod pojem „lékařská péče“ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice.

32      Naproti tomu služby spočívající ve sdělování informací o nemocech nebo léčbě, které však nejsou způsobilé z důvodu své obecné povahy přispívat k ochraně, zachování nebo obnově lidského zdraví, pod tento pojem nespadají.

33      Stejně tak služby, které spočívají v poskytování takových informací administrativní povahy, jako jsou kontaktní údaje na lékaře nebo smírčí orgán, nelze považovat za služby, na které se vztahuje osvobození od daně stanovené v čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice.

34      S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že se na telefonicky poskytované poradenské služby v oblasti zdraví a nemocí může vztahovat osvobození od daně upravené v tomto ustanovení, pokud mají terapeutický účel, což musí ověřit předkládající soud.

 Ke druhé otázce

35      Nejprve je třeba připomenout, že Soudnímu dvoru podle jeho ustálené judikatury přísluší, aby v rámci spolupráce s vnitrostátními soudy zavedené článkem 267 SFEU poskytl předkládajícímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen, a že z tohoto hlediska přísluší Soudnímu dvoru případně přeformulovat otázku, která je mu položena (rozsudek ze dne 25. července 2018, Dyson, C-632/16, EU:C:2018:599, bod 47 a citovaná judikatura).

36      V projednávané věci předkládající soud uvádí, že žádná platná vnitrostátní právní úprava neupravuje odborné požadavky na poskytování zdravotních konzultací po telefonu a že u doprovodných programů pro pacienty doporučení, která nemají závazný účinek, uvádějí odborníky, kteří se jich mohou účastnit, aniž výslovně zmiňují zdravotní ošetřovatele nebo zdravotní asistenty. Podle předkládajícího soudu by za těchto podmínek mohlo být osvobození od DPH přiznáno pouze v případě péče poskytované po telefonu, ve které je využito služeb lékaře.

37      Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu tedy je, zda zdravotní ošetřovatelé a zdravotní asistenti, kteří poskytují služby lékařské péče, musí z důvodu skutečnosti, že jsou poskytovány telefonicky, podléhat dodatečným požadavkům na odbornou kvalifikaci, k tomu, aby se na tyto služby mohlo vztahovat osvobození od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112.

38      Cílem této otázky je upřesnit působnost druhé ze dvou podmínek stanovených v čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice, jež byly připomenuty v bodě 17 tohoto rozsudku, která vyžaduje, aby péče byla poskytována „při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezeny v dotyčném členském státě“.

39      V tomto ohledu je třeba připomenout, že ze samotného znění čl. 132 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice vyplývá, že nedefinuje pojem „lékařských a nelékařských zdravotnických povolání“, ale že pro tyto účely odkazuje na definici, která je uvedena ve vnitrostátní právní úpravě členských států (rozsudky ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijnsbergen, C-443/04 a C-444/04, EU:C:2006:257, bod 28, jakož i ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiroprae, EU:C:2019:544, bod 23).

40      Za těchto podmínek mají členské státy zejména za účelem správného a jednoznačného uplatňování osvobození upraveného v čl. 132 odst. 1 písm. c) této směrnice prostor pro uvážení k vymezení povolání, v rámci jejichž výkonu jsou poskytování lékařské péče osvobozena od DPH a zejména k určení, jaké kvalifikace jsou požadovány k výkonu těchto povolání (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijnsbergen, C-443/04 a C-444/04, EU:C:2006:257, body 29, 30 a 32, jakož i rozsudek ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C-597/17, EU:C:2019:544, bod 24).

41      Tento prostor pro uvážení však není neomezený, jelikož členské státy musí zohlednit cíl sledovaný tímto ustanovením, jímž je zajistit, že se osvobození bude vztahovat pouze na lékařskou péči, která je poskytována osobami, jež mají požadovanou odbornou kvalifikaci, a dále musí zohlednit zásadu daňové neutrality (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijnsbergen, C-443/04 a C-444/04, EU:C:2006:257, body 31, 36 a 37, jakož i rozsudek ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C-597/17, EU:C:2019:544, bod 25).

42      Členské státy musí tedy zaprvé zajistit, aby se osvobození od daně upravené v uvedeném ustanovení vztahovalo pouze na poskytování lékařské péče, která je dostatečně kvalitní (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijnsbergen, C-443/04 a C-444/04, EU:C:2006:257, bod 37, jakož i rozsudek ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C-597/17, EU:C:2019:544, bod 26).

43      V tomto ohledu platí požadavek dostatečné kvalitativní úrovně nezávisle na zvoleném způsobu komunikace.

44      Je tedy na členských státech, aby stanovily odbornou kvalifikaci, která dotyčným poskytovatelům umožní poskytovat péči na dostatečné kvalitativní úrovni tím, že po nich bude případně požadovat, aby získali dodatečnou odbornou kvalifikaci nad rámec kvalifikace požadované pro poskytování lékařské péče jiným způsobem než telefonicky.

45      Zadruhé musí členské státy dodržet zásadu daňové neutrality, která brání tomu, aby bylo s podobnými poskytováními služeb, která si tedy navzájem konkurují, zacházeno z hlediska DPH rozdílně (rozsudky ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijnsbergen, C-443/04 a C-444/04, EU:C:2006:257, bod 39 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C-597/17, EU:C:2019:544, bod 28).

46      Je tedy zejména na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda by vyloučení konzultací a doprovodných programů pacientů prováděných zdravotními ošetřovateli a zdravotními asistenty z osvobození od daně stanoveného v čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 bylo v rozporu se zásadou daňové neutrality, když jsou tito odborníci z důvodu své kvalifikace schopni zajistit, aby takové telefonicky poskytované služby měly kvalitativní úroveň rovnocennou s úrovní služeb poskytovaných tímto způsobem jinými poskytovateli.

47      S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že nevyžaduje, aby zdravotní ošetřovatelé a zdravotní asistenti, kteří poskytují služby lékařské péče, podléhali z důvodu skutečnosti, že jsou tyto služby poskytovány telefonicky, dodatečným požadavkům na odbornou kvalifikaci, k tomu, aby se na tyto služby mohlo vztahovat osvobození od daně podle tohoto ustanovení, pokud lze mít za to, že mají kvalitativní úroveň rovnocennou s úrovní služeb poskytovaných stejným způsobem jinými poskytovateli, což musí ověřit předkládající soud.

 K nákladům řízení

48      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

1)      Článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se na telefonicky poskytované poradenské služby v oblasti zdraví a nemocí může vztahovat osvobození od daně upravené v tomto ustanovení, pokud mají terapeutický účel, což musí ověřit předkládající soud.

2)      Článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že nevyžaduje, aby zdravotní ošetřovatelé a zdravotní asistenti, kteří poskytují služby lékařské péče, podléhali z důvodu skutečnosti, že jsou tyto služby poskytovány telefonicky, dodatečným požadavkům na odbornou kvalifikaci, k tomu, aby se na tyto služby mohlo vztahovat osvobození od daně podle tohoto ustanovení, pokud lze mít za to, že mají kvalitativní úroveň rovnocennou s úrovní služeb poskytovaných stejným způsobem jinými poskytovateli, což musí ověřit předkládající soud.

Podpisy.

*– Jednací jazyk: němčina.