Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

Share

Highlight in text

Go

null

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)

23. listopadu 2023(*)

„Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 53 – Služby spočívající v umožnění přístupu k zábavním akcím – Místo poskytnutí služeb – Vysílání interaktivních videochatů prostřednictvím streamingu – Poskytnutí prostor a zařízení nezbytného pro pořizování videozáznamů představení, jakož i poskytování podpory za účelem zajištění kvality představení“

Ve věci C-532/22,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Curtea de Apel Cluj (odvolací soud v Kluži, Rumunsko) ze dne 3. června 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 9. srpna 2022, v řízení

Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Cluj-Napoca,

Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Cluj

proti

SC Westside Unicat SRL,

SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),

ve složení E. Regan (zpravodaj), předseda pátého senátu vykonávající funkci předsedy senátu, I. Jarukaitis a D. Gratsias, soudci,

generální advokátka: L. Medina,

za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření, která předložili:

–        za SC Westside Unicat SRL: L. M. Roman, avocată,

–        za rumunskou vládu: E. Gane a O.-C. Ichim, jako zmocněnkyně,

–        za Evropskou komisi: A. Armenia a T. Isacu de Groot, jako zmocněnkyně,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 53 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1), ve znění směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008 (Úř. věst. 2008, L 44, s. 11) (dále jen „směrnice 2006/112“).

2        Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností SC Westside Unicat SRL (dále jen „Westside Unicat“) na straně jedné a Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Cluj-Napoca (Regionální generální ředitelství pro veřejné finance v Kluži-Napoce, Rumunsko) a Administrația Județeană a Finanțelor Publice Cluj (Župní správa veřejných financí v Kluži, Rumunsko) (dále jen společně „daňový orgán“) ve věci rozhodnutí tohoto orgánu považovat služby poskytované touto společností za služby podléhající dani z přidané hodnoty (DPH) v Rumunsku.

 Právní rámec

 Unijní právo

 Směrnice 2006/112

3        Směrnice 2006/112 obsahuje v hlavě V, nadepsané „Místo zdanitelného plnění“, kapitolu 3, nadepsanou „Místo poskytnutí služby“. Tato kapitola 3 obsahuje oddíl 2, nadepsaný „Obecná pravidla“, který zahrnuje články 44 a 45.

4        Článek 44 této směrnice stanoví:

„Místem poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, je místo, kde má tato osoba sídlo ekonomické činnosti. Pokud je však tato služba poskytnuta stálé provozovně osoby povinné k dani nacházející se v místě jiném, než kde je sídlo její ekonomické činnosti, je místem poskytnutí této služby místo, kde se nachází tato stálá provozovna. Pokud takové sídlo nebo stálá provozovna neexistují, je místem poskytnutí služby místo, kde má osoba povinná k dani, které je tato služba poskytnuta, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.“

5        Článek 45 uvedené směrnice stanoví:

„Místem poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má poskytovatel služby sídlo ekonomické činnosti. Pokud je však tato služba poskytnuta stálou provozovnou poskytovatele nacházející se v místě jiném, než kde je sídlo jeho ekonomické činnosti, je místem poskytnutí této služby místo, kde se nachází tato stálá provozovna. Pokud takové sídlo nebo stálá provozovna neexistují, je místem poskytnutí služby místo, kde má poskytovatel bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.“

6        Kapitola 3 hlava V téže směrnice obsahuje rovněž oddíl 3, nadepsaný „Zvláštní ustanovení“, který zahrnuje články 46 až 59a směrnice 2006/112.

7        Článek 53 této směrnice zní následovně:

„Místem poskytnutí služby spočívající v oprávnění ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, jako jsou veletrhy a výstavy, nebo vedlejší služby související s tímto vstupem osobě povinné k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.“

8        Článek 54 uvedené směrnice stanoví:

„1.      Místem poskytnutí služby nebo vedlejší služby vztahující se ke kulturním, uměleckým, sportovním, vědeckým, vzdělávacím, zábavním nebo podobným akcím, jako jsou veletrhy a výstavy, včetně poskytnutí služby organizátorem této akce, osobě nepovinné k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.

2.      Místem poskytnutí následujících služeb osobě nepovinné k dani je místo, kde je služba skutečně poskytnuta:

a)      vedlejší přepravní služby, jako jsou nakládka, vykládka, manipulace a podobné činnosti;

b)      oceňování movitého hmotného majetku a práce na tomto majetku.“

 Směrnice 2008/8

9        Bod 6 odůvodnění směrnice 2008/8 uvádí:

„Za určitých okolností nejsou obecná pravidla o místě poskytnutí služby osobám povinným i nepovinným k dani použitelná a měly by se místo nich uplatnit vymezené výjimky. Ty by měly vycházet převážně ze stávajících kritérií a měly by odrážet zásadu zdanění v místě spotřeby, přičemž by neměly představovat nepřiměřené administrativní zatížení pro některé obchodníky.“

10      Článek 3 této směrnice zavedl od 1. ledna 2011 mimo jiné články 53 a 54 směrnice 2006/112, ve znění uvedeném v bodech 7 a 8 tohoto rozsudku.

 Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011

11      Článek 32 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2011, L 77, s. 1), stanoví:

„1.      Služby spočívající v zajištění vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce ve smyslu článku 53 směrnice 2006/112/ES zahrnují poskytnutí služeb, jejichž podstatným rysem je udělení oprávnění ke vstupu na akci výměnou za vstupenku nebo úplatu, včetně úplaty v podobě předplatného, sezónní vstupenky nebo pravidelného poplatku.

2.      Odstavec 1 se vztahuje zejména na:

a)      oprávnění ke vstupu na kulturní představení, divadelní představení, cirkusová představení, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, na výstavy, jakož i na další podobné kulturní akce;

[...]“

12      Článek 33 tohoto prováděcího nařízení stanoví:

„Vedlejší služby uvedené v článku 53 směrnice 2006/112/ES zahrnují služby přímo související se vstupem na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, poskytované osobě účastnící se akce samostatně za protiplnění.

Takové vedlejší služby zahrnují zejména používání šaten nebo hygienických zařízení, avšak nezahrnují prosté služby zprostředkování související s prodejem vstupenek.“

13      Článek 33a uvedeného prováděcího nařízení, který byl doplněn prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1042/2013 ze dne 7. října 2013 (Úř. věst. 2013, L 284, s. 1), stanoví:

„Na poskytnutí vstupenek, které opravňují ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, zprostředkovatelem jednajícím vlastním jménem, ale na účet organizátora, nebo jinou osobou povinnou k dani, než je organizátor, jednající na vlastní účet, se vztahují článek 53 a čl. 54 odst. 1 směrnice 2006/112/ES.“

 Prováděcí nařízení č. 1042/2013

14      Bod 15 odůvodnění prováděcího nařízení č. 1042/2013 uvádí:

„V souladu se směrnicí 2006/112/ES se vstup na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce má za všech okolností zdanit v místě, kde se akce skutečně koná. Je třeba jasně stanovit, že to platí i v případě, že vstupenky na takové akce neprodává přímo organizátor, ale distribuují je zprostředkovatelé.“

 Směrnice (EU) 2022/542

15      Bod 18 odůvodnění směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2022, L 107, s. 1), uvádí:

„V zájmu zajištění zdanění v členském státě spotřeby je nezbytné, aby veškeré služby, které mohou být příjemci poskytnuty elektronickými prostředky, byly zdanitelné v místě, kde je příjemce usazen nebo má trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Je proto nezbytné změnit pravidla upravující místo poskytnutí služeb v souvislosti s těmito činnostmi.“

16      Článek 1 směrnice 2022/542 změnil článek 53 směrnice 2006/112 tak, že do něj byl doplněn následující pododstavec.

„Tento článek se nevztahuje na oprávnění ke vstupu na akce uvedené v prvním pododstavci, pokud je tato účast virtuální.“

 Rumunské právo

 Daňový zákoník

17      Článek 278 Legea nr. 227/2015 privind Codul fiscal (zákon č. 227/2015, daňový zákoník) ze dne 8. září 2015 (Monitorul Oficial al României, část I, č. 688 ze dne 10. září 2015) (dále jen „daňový zákoník“), nadepsaný „Místo poskytnutí služby“, zejména stanoví:

„2.      Místem poskytnutí služby osobě povinné k dani, která jedná jako taková, je místo, kde má tato osoba sídlo ekonomické činnosti. [...]

[...]

6.      Odchylně od odstavce 2 se za místo poskytnutí následujících služeb považuje:

[...]

b)      místo, kde se akce skutečně konají, pokud jde o poskytování služeb osobě povinné k dani spočívajících v oprávnění ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, jako jsou veletrhy a výstavy, nebo poskytování vedlejších služeb souvisejících s tímto vstupem. [...]“

 Metodické prováděcí normy k daňovému zákoníku

18      Bod 22 odst. 4, 5, 7 a 8 Hotărârea Guvernului nr. 1 din 6 ianuarie 2016 pentru aprobarea Normelor metodologice de aplicare a Legii nr. 227/2015 privind Codul fiscal (nařízení rumunské vlády č. 1 ze dne 6. ledna 2016 o schválení způsobů provádění zákona č. 227/2015 o daňovém zákoníku) (Monitorul Oficial al României, část I, č. 22 ze dne 13. ledna 2016) stanoví:

„(4)      Služby spočívající v poskytnutí oprávnění ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce uvedené v čl. 278 odst. 6 písm. b) daňového zákoníku zahrnují poskytnutí služeb, jejichž podstatným rysem je udělení oprávnění ke vstupu na akci výměnou za vstupenku nebo úplatu, včetně úplaty v podobě předplatného, sezónní vstupenky nebo pravidelného poplatku.

(5)       Odstavec 4 zahrnuje zejména poskytnutí: oprávnění ke vstupu na kulturní představení, divadelní představení, cirkusová představení, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, na výstavy, jakož i na další podobné kulturní akce; [...]

[...]

(7)       Vedlejší služby uvedené v čl. 278 odst. 6 písm. b) daňového zákoníku zahrnují služby přímo související se vstupem na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, poskytované osobě účastnící se akce samostatně za protiplnění. Takové vedlejší služby zahrnují zejména používání šaten nebo hygienických zařízení, avšak nezahrnují prosté služby zprostředkování související s prodejem vstupenek.

(8)       Na poskytnutí vstupenek, které opravňují ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, zprostředkovatelem jednajícím vlastním jménem, ale na účet organizátora, nebo jinou osobou povinnou k dani, než je organizátor, jednající na vlastní účet, se vztahují čl. 278 odst. 5 písm. f) a odst. 6 písm. b) daňového zákoníku.“

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

19      Westside Unicat je společnost se sídlem v Rumunsku, která provozuje nahrávací videostudio. Její hlavní hospodářská činnost spočívá v prodeji erotického digitálního obsahu společnosti StreamRay USA Inc. (dále jen „StreamRay“), zejména v podobě online a osobních vizuálních komunikací (dále jen „videochaty“) uskutečňovaných s účinkujícími.

20      Společnost StreamRay je právnická osoba zapsaná ve Spojených státech, která na svých internetových stránkách živě vysílá videa z těchto relací a zpřístupňuje svým zákazníkům, fyzickým osobám, rozhraní nezbytné pro interakci s účinkujícími.

21      Účinkující, kteří využívají služby společnosti Westside Unicat, uzavírají s touto společností smlouvu nazvanou „Smlouva o sdružení“, jak je uvedeno v předkládacím rozhodnutí. Podepisují rovněž prohlášení, v němž společnosti StreamRay potvrzují, že pověřují studio, a sice společnost Westside Unicat, „výběrem a inkasem všech částek“, které jim náleží za jimi uskutečněná vystoupení v rámci těchto videochatů, a výslovně souhlasí s tím, aby jim tyto částky vyplácelo studio.

22      Společnost StreamRay, která poskytuje služby vlastním jménem, upravuje obchodní podmínky pro to, aby zákazníci mohli sledovat dotčená vystoupení a komunikovat s účinkujícími. Tato společnost zejména stanovuje a vybírá poplatky, které platí za tímto účelem zákazníci. Z takto vybraných příjmů se procentní podíl převede společnosti Westside Unicat, která část těchto příjmů vyplácí účinkujícím.

23      V návaznosti na daňovou kontrolu týkající se stanovení DPH, která měla být odvedena za období od 1. září 2019 do 30. června 2020, vydal daňový orgán dne 13. listopadu 2020 platební výměr, podle kterého byla společnost Westside Unicat považována za osobu povinnou zaplatit doplatek DPH ve výši 640 433 rumunských lei.

24      Toto rozhodnutí bylo založeno na skutečnosti, že na rozdíl od toho, co uvedla společnost Westside Unicat při vystavování faktur adresovaných společnosti SteamRay, je třeba za místo poskytnutí služeb prvně uvedené společnosti považovat Rumunsko v souladu s čl. 278 odst. 6 písm. b) daňového zákoníku. Společnost Westside Unicat je totiž organizátorem dotčených interaktivních představení, jak vyplývá ze smluv podepsaných se společností StreamRay. Tato představení přitom představují zábavní akce ve smyslu článku 53 směrnice 2006/112, takže je třeba použít řešení přijaté v rozsudku ze dne 8. května 2019, Geelen (C-568/17, EU:C:2019:388), podle kterého musí být za místo poskytnutí služby spočívající v nabízení erotických videochatů natáčených a přenášených živě prostřednictvím internetu považováno místo, kde má poskytovatel sídlo ekonomické činnosti.

25      Po neúspěšném správním odvolání proti tomuto platebnímu výměru podala společnost Westside Unicat žalobu k Tribunalul Maramureș (Soud prvního stupně v Maramureș, Rumunsko), který rozsudkem ze dne 19. října 2021 této žalobě částečně vyhověl. Tento soud měl totiž za to, že společnost StreamRay je organizátorkou dotčených zábavních akcí, jelikož svým zákazníkům umožňuje přístup k interaktivním videochatům erotické povahy.

26      Daňový orgán podal proti tomuto rozsudku odvolání ke Curtea de Apel Cluj (odvolací soud v Kluži, Rumunsko), který je předkládajícím soudem. Na podporu tohoto odvolání v podstatě tvrdil, že se má za to, že jak organizátor zábavní akce, tak všichni provozovatelé, kteří se podílejí na umožnění přístupu veřejnosti k této akci a kteří jednají svým vlastním jménem, takový přístup poskytují. Ve věci, která byla tomuto soudu předložena, je přitom třeba mít za to, že společnost Westside Unicat jakožto organizátor dotčených erotických videochatů, stejně jako žalobce v původním řízení ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 8. května 2019, Geelen (C-568/17, EU:C:2019:388), poskytuje přístup k těmto videochatům.

27      V této souvislosti má předkládající soud pochybnosti o tom, zda služby poskytované společností Westside Unicat spadají pod pojem poskytování služeb spočívajících v oprávnění ke vstupu na zábavní akce ve smyslu článku 53 směrnice 2006/112, a případně o způsobu použití tohoto ustanovení.

28      Za těchto okolností se Curtea de Apel Cluj (odvolací soud v Kluži) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Musí být článek 53 [směrnice 2006/112] vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na takové služby, o jaké se jedná v tomto sporu, čili služby poskytované videochatovým studiem provozovateli internetových stránek, které spočívají v erotických relacích natáčených a přenášených v reálném [čase] prostřednictvím internetu (živé vysílání digitálního obsahu)?

2)      V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku, je pro účely výkladu výrazu uvedeného v článku 53 [směrnice 2006/112], a sice ‚místo, kde se tato akce skutečně koná‘, relevantní místo, kde účinkující vystupují před webovou kamerou, místo, kde je usazen organizátor relací, místo, kde zákazníci sledují záběry, anebo je třeba zohlednit jiné místo?“

 K předběžným otázkám

 K první otázce

29      Jak jasně vyplývá z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, poskytování služeb, o které se jedná ve věci v původním řízení, spočívá ve vytváření digitálního obsahu ve formě interaktivních videochatů erotické povahy natáčených nahrávacím studiem s cílem zpřístupnit je provozovateli internetové vysílací platformy, aby mohly být šířeny tímto provozovatelem na této platformě.

30      Proto musí být první otázka za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu chápána v tom smyslu, že se týká toho, zda má být článek 53 směrnice 2006/112 vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na služby poskytované nahrávacím videochatovým studiem provozovateli internetové vysílací platformy, a služby, které spočívají ve vytváření digitálního obsahu ve formě interaktivních videochatů erotické povahy natáčených tímto studiem, s cílem zpřístupnit je tomuto provozovateli, aby je mohl šířit na uvedené platformě.

31      V tomto ohledu je třeba připomenout, že články 44 a 45 směrnice 2006/112 obsahují obecné pravidlo pro určení místa, s nímž se pro daňové účely pojí poskytování služeb, zatímco články 46 až 59a této směrnice uvádí řadu zvláštních případů (rozsudek ze dne 13. března 2019, Srf konsulterna, C-647/17, EU:C:2019:195, bod 20).

32      Jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, články 44 a 45 směrnice 2006/112 nemají přednost před jejími články 46 až 59a. V každé situaci si je tedy třeba klást otázku, zda se u této situace jedná o některý z případů upravených v článcích 46 až 59a. Pokud tomu tak není, spadá daná situace do působnosti článků 44 a 45 této směrnice (rozsudek ze dne 13. března 2019, Srf konsulterna, C-647/17, EU:C:2019:195, bod 21).

33      Z toho vyplývá, že článek 53 směrnice 2006/112 nemá být považován za výjimku z obecného pravidla, kterou je nutno vykládat restriktivně (rozsudek ze dne 13. března 2019, Srf konsulterna, C-647/17, EU:C:2019:195, bod 22).

34      Pokud jde dále o interaktivní videochaty erotické povahy, natáčené a přenášené v reálném [čase] prostřednictvím internetu, je pravda, že Soudní dvůr v rozsudku ze dne 8. května 2019, Geelen (C-568/17, EU:C:2019:388, body 36 až 42), rozhodl, že takové videochaty představují zábavní činnosti, jelikož jejich účelem je poskytnout příjemcům služeb zdroj zábavy, a pojem zábavní činnosti se neomezuje na služby poskytované za fyzické přítomnosti příjemců těchto činností.

35      Třebaže Soudní dvůr v tomto rozsudku následně z těchto úvah vyvodil, že takové poskytování služeb spadá do působnosti zvláštního pravidla určení místa, dříve upraveného v čl. 9 odst. 2 písm. c) první odrážce šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), ve znění směrnice Rady 2002/38/ES ze dne 7. května 2002 (Úř. věst. 2002, L 128, s. 41; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), jakož i v čl. 52 písm. a) směrnice 2006/112, ve znění platném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu ve věci, v níž byl vydán tento rozsudek, je třeba konstatovat, že otázka položená v projednávané věci se netýká výkladu tohoto zvláštního pravidla určení, nýbrž jiného zvláštního pravidla, které vzhledem k tomu, že bylo zavedeno směrnicí 2008/8, nebylo ještě platné a nebylo provedeno do práva členských států v době rozhodné z hlediska skutkového stavu ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek.

36      Zatímco zvláštní pravidlo určení místa, uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. c) první odrážce šesté směrnice 77/388 a v čl. 52 písm. a) směrnice 2006/112, tak jak byla tato ustanovení platná v době rozhodné z hlediska skutkového stavu věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 8. května 2019, Geelen (C-568/17, EU:C:2019:388), se obecně týkalo kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých, vzdělávacích, zábavních nebo podobných činností a případně též poskytování vedlejších služeb k těmto činnostem, je cílem zvláštního pravidla určení uvedeného v článku 53 směrnice 2006/112 poskytování služeb osobě povinné k dani spočívajících v oprávnění ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, jako jsou veletrhy a výstavy, nebo poskytování vedlejších služeb souvisejících s tímto vstupem.

37      Závěr, k němuž Soudní dvůr dospěl v rozsudku ze dne 8. května 2019, Geelen (C-568/17, EU:C:2019:388), ohledně rozsahu působnosti zvláštního pravidla určení stanoveného v čl. 9 odst. 2 písm. c) první odrážce šesté směrnice 77/388 a v čl. 52 písm. a) směrnice 2006/112 proto nemůže být použit na zvláštní pravidlo určení místa uvedené v článku 53 směrnice 2006/112, které bylo použitelné v době, kdy nastaly skutkové okolnosti věci v původním řízení.

38      Pokud jde naproti tomu o rozsah působnosti tohoto druhého pravidla, je třeba uvést, že podle svého obvyklého smyslu pojem „akce“ označuje představení pro veřejnost. V důsledku toho lze při neexistenci konkrétní definice ve směrnici 2006/112 vyvodit, že pojem „poskytnutí služby spočívající v oprávnění ke vstupu na akce“, jak je použit v článku 53 této směrnice, musí být vykládán tak, že označuje poskytování služeb, k nimž dochází po zorganizování akce, která je předmětem tohoto představení, a jejichž cílem je poskytnout veřejnosti přístup k tomuto představení.

39      Tento závěr potvrzuje především článek 33 prováděcího nařízení č. 282/2011, který upřesňuje, že vedlejší služby k službám uvedeným v článku 53 směrnice 2006/112 zahrnují služby přímo související se vstupem na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, poskytované osobě účastnící se akce samostatně za protiplnění. Vzhledem k tomu, že vedlejšími službami jsou služby poskytované samostatně osobě, která se účastní akce, je třeba za hlavní službu považovat tu službu, která je poskytována téže osobě za účelem udělení oprávnění ke vstupu na uvedenou akci.

40      Dále článek 32 tohoto prováděcího nařízení upřesňuje, že služby spočívající v zajištění vstupu na zábavní akce ve smyslu článku 53 směrnice 2006/112, zahrnují poskytnutí služeb, jejichž podstatným rysem je udělení oprávnění ke vstupu na akci výměnou za vstupenku nebo úplatu, což znamená, že takto uvedenými službami jsou pouze služby, které se týkají prodeje oprávnění ke vstupu na dotčenou akci zákazníkům.

41      Konečně z článku 33a uvedeného prováděcího nařízení vykládaného ve světle bodu 15 odůvodnění prováděcího nařízení č. 1042/2013 vyplývá, že se článek 53 směrnice 2006/112 použije v případě, že vstupenky na akce neprodává přímo organizátor, ale distribuují je zprostředkovatelé jednající vlastním jménem, což opět znamená, že služby uvedené v článku 53 směrnice 2006/112 jsou spojeny s prodejem oprávnění ke vstupu na dotčenou akci zákazníkům.

42      Z toho vyplývá, že zvláštní pravidlo určení místa stanovené v článku 53 směrnice 2006/112 musí být chápáno tak, že se nevztahuje na služby poskytované za účelem vytváření činnosti vedoucí k této akci, ale pouze na služby spočívající v prodeji oprávnění ke vstupu na tuto akci zákazníkům.

43      Je tedy třeba konstatovat, že služby poskytované nahrávacím videochatovým studiem provozovateli internetové vysílací platformy, a služby, které spočívají ve vytváření digitálního obsahu ve formě interaktivních videochatů erotické povahy natáčených tímto studiem, s cílem zpřístupnit je tomuto provozovateli, aby je mohl šířit na uvedené platformě, nespadají do působnosti článku 53 směrnice 2006/112. Tyto služby totiž nepředstavují služby, jejichž cílem je poskytnout zákazníkům oprávnění k přístupu k tomuto obsahu, ani vedlejší služby k tomuto obsahu, ale představují služby nezbytné k šíření uvedeného obsahu tímto provozovatelem jeho vlastním zákazníkům.

44      Je sice pravda, že studio pro nahrávání videochatů vlastní zařízení používané k zachycování a pořizování záznamu erotického představení, který bude následně šířen, avšak tato okolnost nepostačuje k tomu, aby bylo možné mít za to, že toto studio poskytuje přístup k výsledným interaktivním videochatům, jelikož ani vlastnictví uvedeného zařízení, ani jeho provoz jako takové ještě neznamenají, že jsou tyto videochaty prezentovány veřejnosti.

45      Tato úvaha ostatně odpovídá přístupu přijatému výborem pro DPH, který je poradním výborem zřízeným podle článku 398 směrnice 2006/112. Z pokynů tohoto výboru vydaných na jeho zasedání dne 19. dubna 2021 [Document B – taxud.c.1(2021)6378389 – 1016] totiž vyplývá, že se tento výbor téměř jednomyslně shodl na tom, že pokud služby spočívající v interaktivních relacích natáčených a přenášených v reálném čase prostřednictvím internetu (např. videochat) poskytuje osoba povinná k dani, která vlastní digitální obsah, konečnému zákazníkovi, tj. divákovi, zatímco tento obsah byl této osobě povinné k dani poskytnut jinou osobou povinnou k dani, nespočívá poskytnutí digitálního obsahu touto osobou povinnou k dani v poskytnutí oprávnění ke vstupu na zábavní akci ve smyslu článku 53 směrnice 2006/112.

46      S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že článek 53 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na služby poskytované nahrávacím videochatovým studiem provozovateli internetové vysílací platformy, a služby, které spočívají ve vytváření digitálního obsahu ve formě interaktivních videochatů erotické povahy natáčených tímto studiem, s cílem zpřístupnit je tomuto provozovateli, aby je mohl šířit na uvedené platformě.

 K druhé otázce

47      Úvodem je třeba připomenout, že druhá otázka byla položena pouze pro případ, že by z odpovědi na první otázku vyplývalo, že se článek 53 směrnice 2006/112 vztahuje na takové služby, jako jsou služby dotčené v původním řízení.

48      S ohledem na odpověď poskytnutou na první otázku tedy není namístě odpovídat na druhou otázku.

 K nákladům řízení

49      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Článek 53 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008,

musí být vykládán v tom smyslu, že

se nevztahuje na služby poskytované nahrávacím videochatovým studiem provozovateli internetové vysílací platformy, a služby, které spočívají ve vytváření digitálního obsahu ve formě interaktivních videochatů erotické povahy natáčených tímto studiem, s cílem zpřístupnit je tomuto provozovateli, aby je mohl šířit na uvedené platformě.

Podpisy

*      Jednací jazyk: rumunština.